Tak nějak obecně se předpokládá a tvrdí, že nejkrásnějším ženským životním obdobím je těhotenství. Většina žen kolem mě tento názor ovšem nesdílí. Ba právě naopak. Rezolutně toto tvrzení popírají, odmítají a dokonce pranýřují či považují za další z mužských výmyslů. (Stejně jako označení mateřské dovolené „dovolenou.“)
Argumentace je jasná, logická a v podstatě neprůstřelná.
Pro ilustraci si můžeme uvést generalizující a silně zavádějící příklad.
Tak tedy. Zhruba první tři měsíce je vám špatně. Začnete tloustnout. Pronásledují vás potíže, které jste dosud přisuzovaly věku stařeckému. Dochází vám energie a taky peníze, jelikož věci pro miminko jsou tak „loztomiloučké“, ale taky drahé. Váš sexuální apetit se pohybuje na bodu mrazu. Obouvání či dokonce lakování nehtů na nohou se náhle stává výzvou téměř neuskutečnitelnou. Milé kopání se brzy mění na bolestivé dloubání do žeber, močového měchýře a dalších měkkých tkání a orgánů, o nichž jste dosud netušili, že je máte. Natékají vám kotníky. Ve tváři jste samý pupínek (prý hlavně tehdy, čekáte-li holku, která vám drze ubírá krásu). Začínáte trpět těhotenskou demencí a rozpláče vás pohled na jakoukoli reklamu, v níž se vyskytují herci ve věku 0-3 roky, případně malá, chlupatá zvířecí mláďátka.
A co víc! Na konci vás čeká porod! Bolestivý krvavý akt se spoustou křiku, potu a dalších tělních tekutin.
Jestli tohle zní jako popis nejkrásnějšího období v životě ženy, musíme být vážně blázni!
Po včerejším článku by se mohlo zdát, že se na těhotenství dívám okem deprivované trpitelky, která se řadí k zástupům, považujícím výše zmíněné tvrzení za masochistický blábol.
Opak je pravdou.
Dle mého skromného a ryze subjektivního názoru totiž těhotenství skutečně je tím nejkrásnějším obdobím v životě ženy.
Je to čas zázraků a pocitů posvátnosti a úcty k novému životu. A já jsem vděčná za to, že ho můžu prožívat i potřetí.
Nyní mě však omluvte, jdu si dát lžičku jedlé sody proti pálení žáhy :-)
