Ještě pár kapek

A je po dešti. Dvaceti minutová letní bouřka je po tak dlouho trvajícím vedru vítaným poslíčkem slibovaných a vyprošených vydatnějších dešťů. A moc bych si přála, abych se nepletla. Snad přijde déšť, který půda přijme bez povodní.

Tak letošní léto si opravdu budu dlouho pamatovat a pro jistotu raději přikoupíme ještě další nádrže pro sběr dešťové vody, pítka pro zvířata na zahradě a budeme muset vymyslet něco, co se nedá ukrást pro zvířata v lesích a na polích. Vlastně ani nevím, jestli se jednalo o výkyv nebo s čím budu muset počítat a už vůbec nemám tušení, zda nás nečeká ještě nějaké další překvapení. Ostatně pytle a písek, vysoušeče vlhkosti a vysoké gumáky máme, pro případ kdyby bylo potřeba, stále připraveny k použití.

Běžně když je teplo, chtěla bych trošku chladu, když je chladno, chtěla bych trošku tepla. Když je pekelné sucho, chtěla bych trošku vody, a když dlouho prší, mrzne nebo sněží, vyhlížím sluníčko a teplo. A pořád dokola.

Je mi smutno a lituji ovce, které se pasou na žlutých pastvinách a výhni slunečních paprsků nastavují svůj kudrnatý kožich, když postávají u cisterny s vodou. Je mi líto srnky, která zpitomělá vedrem se v pravé poledne, vydá na cestu asi za vodou a skočí přes svodidla do rušného provozu aut jedoucích hlavním tahem. Potůček protékající lesem, který je jindy plný vlnek a šumu se proměnil v táhnoucí se strouhu a stromy jsou tak oslabeny nedostatkem vláhy, že lze očekávat napadení škůdci. O bramborách k uskladnění je škoda mluvit, protože se po nich jen zapráší, neboť v prachu živoří. Jen hodně málo z toho, jaký je aktuální stav.

Četla jsem v posledních dnech komentáře k tématům jakosti půdy, hospodaření s vodními zdroji, útlumu zemědělské živočišné výroby, převládajících zemědělských plodinách a jejich výskyt, jejich obnova a časnost ve velikosti ploch. Ani si přesně nepamatuji, kolik miliard by mělo být nebo bylo investováno do obnovy krajinných prvků, a jak dlouho by mělo trvat změnit stávající situaci.

Jsme součástí globálního celku, podléháme ekonomicko-materiálním tlakům a perspektivně nelze očekávat výrazně pozitivních změn ve prospěch přírody a krajiny. Vybudovali jsme si betonová překladiště, dopravní infrastrukturu, je nás více a více a potřebujeme žít s běžnou spotřebou.

I kdybychom chtěli mít více drobných farmářů s živočišnou výrobou, pěstitele zemědělských plodin podle osevních postupů a plánů hnojení, obnovení meliorací, stejně se nic z toho nepodaří, protože karty jsou již dávno rozdány.(Bez dobré půdy není úrody).

Drobný zemědělec musí mimo běžné činnosti a péče o hospodářství být schopen obstarat agendy administrativní, dotační, účetní a jiné.Deset hektarů je při výkonu technologií jako slza v poháru vody.Myslím si, že řada zemědělců by pěstovala hlavní zemědělské plodiny a chovala hospodářská zvířata, ale proč by riskovali ztrátu výnosu z podporovaných komodit.

Což mi připomnělo trapný pokus o velkochov králíků. Ne skutečně se nejedná o deset dřevěných králíkáren s králíky od šedé po černou barvu. Když jsme ustáli nákup šlechtěného plemene samic králíka a drátěných klecí, nastal problém s nákupem kvalitních granulí. Inseminace se podařila a po čase jsme prodávali mladíky v cenách obvyklých na trhu. Jenže jsme chtěli prodávat králičí maso a nastal problém s vybudováním provozovny podle směrnic a nařízení EU, zákonů apod.. Odbyt masa jsme měli zajištěný, jenže nás čekal náročný maraton nejen po úřadech, ale také při zajištění financování úvěry. O to větší byla "legrace", když chov králíků postihlo hromadné onemocnění. Pojištění, veterinární péče a stejně marnost nad marnost. Prázdné klece, ticho a šero, konec a hurá do splácení úvěrů. "Měli jste chovat kuřata, králíci jsou na prd, něco mezi ně vlítne a je konec." řekl majitel bývalého teletníků, přebral si klíče a šel se podívat do sousední haly s prasaty. 

Ale abych nemíchala dvě věci v jednu a nepsala příliš složitý text, mám tendenci psát o věcech v širších souvislostech, vrátím se zpět k dlouhému úmornému vedru a krátkému deštíku.

Podle mého názoru se nejedná pouze o extrémní výkyv. Mění se ekosystém a extrémních výkyvů přibývá. Proč se tak děje objasňuje řada teorií a odborných textů. Nikdo neoznačil jednoznačně příčinu a definují je jako souhrn několika faktorů.

A co říci závěrem? Půjdu si dát ledovou kávu na druhý schod do zahrady a budu vyhlížet dešťové mraky. Sama maximálně ovlivním svou spotřebu a úsporu zdrojů. A už dnes se těším na volby, kdo si ve volebních slibech vzpomene na životní prostředí, nejen tím, že omezí provoz kamionové dopravy o prázdninách. Kdo vrátí krávy na pastviny a kdy přestanu mít alergickou reakci na pyl z řepky, protože jí nahradí třeba oves, len, heřmánek nebo vojtěška v nescelených lánech.