První průlom: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/stridavou-peci-nemusi-odsouhlasit-oba-rodice-rozhodl-soud/r~d0588ddedd0711e38a35002590604f2e/ 

To není první, obdobný judikát už je tady poměrně dlouho - určitě víc než tři roky.

myslím si,že to je o dohodě rodičů a soud s tím nic neudělá pokud nebudou chtít oba,ale OSPOD - to zločinecká nekontrolovatelná organice.vím své.peška Praha

"1) právo na radostné dětství, hry a zábavu"

Takže u nás to dle Tebe neplatí neplatí, v EU také ne...ale zkus o tomto "právu" fundovaně pohovořit třeba v Indii nebo Somálsku :)

Pokud chcete dodržet ty tři body práv dětí, pak byste měl prosazovat následující:

1. všichni, kdo dosáhnou fyzické dospělosti a tím možnosti zplodit dítě se musí dostavit před komisi, složit psychologické testy a pokud jsou dostatečně zralí, dostanou certifikát k možnosti mít dítě. Ti kteří neprojdou by měli mít možnost  opakování testu,ke zjištění zda časem nedostali rozum.

2. Všechny ženy, které dosáhly fyzické dospělosti se musí jednou za 3 měsíce dostavit na odbornou prohlídku. Pokud bude zjištěno, že jsou těhotné a nemají ony, nebo jejich partner příslušný certifikát, okamžitě budou embrya zbaveny, aby případnému dítěti bylo zajištěno ono Právo dětí.

Článek je pěkný, ale autor dostatečně nezdůraznil jednu základní věc, proč k dohodě nedochází.

Jak na OSPODu, tak v Poradně pro rodinu, tak i při zpracování znaleckého posudku, kde mě mimochodem hodina vyšetření a následný posudek stála cca 26 000,-Kč, slyším od pracovnic pořád jedno a to samé:

"CHCETE STŘÍDAVOU PÉČI??? TAK SE MUSÍTE SPOLU DOHODNOUT A ZCELA BEZ PROBLÉMŮ KOMUNIKOVAT, JINAK TO NENÍ MOŽNÉ."

A matka střídavou péči nechce, tudíž co udělá? Úplně jednoducho věc, přesně dle návodu - komunikovat nebude. A je to...

Můžu se postavit na hlavu, neudělám s tím nic. A i v tom předraženém znaleckém posudku je závěr ten, že ač jsou oba rodiče způsobilí vychovávat, střídavou péči ale nedoporučují, protože nejsou schopni dohody, tudíž navrhují svěřit do péče matky a k otci jednou na 14 dnů na víkend :-(

Ani to, že o tom, že je toto nezákonné, už rozhodl i Ústavní soud, nikoho nezajímá. Tyhle dámy to mají desetiletí zažité, je to jejich názor a nic s nimi nehne!!! Proto máme střídavou péči cca v 5%, zatímco ve vyspělých zemích, kam se snad chceme řadit, je běžných cca 90%. Takže tu buď máme extrémně strašné chlapi - otce, nebo stojí za houby soudy, OSPODy atd. Každý ať si odpoví sám.

Další člověk, který staví svoje zájmy nad zájmy dítěte. Pokud bude jeden z partnerů ke střídavce donucen, bude to odnášet dítě obrovským psychickým tlakem, který je nesrovnatelný s tím, když budete dítě vídat každý druhý víkend + 1 odpoledne v týdnu, což bývá dnes nejčastější dohoda u rodičů žijících v jednom městě či blíském okolí. Když se budete vídat takhle, máte dostatečnou možnost na své dítě výchovně působit a ono bude jak u mámy, tak u vás v pohodě, bude se na vás těšit. Když ale matku ke střídavce donutí soud, bude doma neustále poslouchat nadávání, stížnosti na vás, jak je bez něj máma ten týden nešťastná, dítě bude mít u vás výčitky svědomí (a obráceně), takže se to  projeví na jeho psychickém stavu.

Právo na radostné dětství? A později právo na šťatsné manželství a zdravou prostatu? Panebože.

Jestli máte problém s právem na radostné dětství, tak si prosím hlavně nepořizujte děti!!!

Poud se rodiče rovnou nedohodnou na střídavé péči a jeden z rodičů se ji snaží vynutit soudně, je to pro dítě daleko horší, než kdyby ho vídal každý druhý víkend. Místo dohody totiž nastupuje boj - a ten dítě samozřejmě velice dobře vycítí, což negativně působí na jeho psychiku. Takže bohužel i u partnera, který se střídavky domáhá soudně, nikoliv dohodou, vítězí vlastní sobeckost - a neomluví to ani tím, že se chce (má právo) na výchově dítěte podílet. Protože pro dítě je daleko lepší, když vidí tátu třeba každý druhý víkend + jedno odpoledne týdně (což je dnes nejčastějí model, žijí-li ordiče v jednom městě a dohodnou se bez soudů) a oba rodiče jsou v pohodě, než když prožije několik let ve stínu soudních sporů a neustále živené nenávisti mezi oběma rodiči. (nemluvím te´d samozřejmě o matkách - kravkách, co styk otce s dětmi zcela odmítají)

Sylvo, ona je pak často otázka, kdo je v celém příběhu ten sobec.

A proto je lepší děti nemít, pak člověk nemusí řešit takové hovadiny

Muž a žena mohou spolu zplodit děti.  Pokud spolu uzavřou nějakou smlouvu co se týče budoucího uspořádání jako je výchova a zabezpečení po materiální stránce, mělo by se postupovat podle této smlouvy.  Pokud se žádná smlouva neuzavře  žena vlastní veškerá práva k výchově svých dětí a je jen na jejím uvážení, zda se o tato práva s někým podělí. Nikomu nevzniká žádná povinnost o děti se postarat.   Takto by to mělo být  ve svobodné společnosti.  Vzniklo by nějaké obyčejové právo a soubor pravidel podle kterých by se obvykle postupovalo, pokud by rodič přestal například své dítě vyživovat atd.   Dnes nás stát zahltil smrští různých pravidel, podle kterých vás mohou šikanovat, nebo i zavřít do vězení.

A já vám mám pocit, že v téhle oblasti pravidla právě nejsou.

Z Vašeho článku mám pocit, že o potřebách dětí jen "mluvíte". V dalších větách dokazujete spíše to, že myslíte hlavně na potřeby své, resp. otců. Omlouvat neplacení výživného nebo snahu o co nejnižší výživné tím, že s dítětem ztrácíte vztah a méně ho vidíte, je absurdní! Dítě má své potřeby a má nárok na stejnou životní úroveň jako mají jeho rodiče - ať už se s ním stýkají denně či jednou za týden. Neznám matku, která si za výživné užívá a nedává ho "do dítěte" . Naopak, většina žen se nemá problém uskromnit a slevit ze svých potřeb, právě kvůli tomu, že chtějí dopřát vše svému dítěti.

Já znám. Osobně znám případy, kdy se otec díval, jak nadstandardní výživné mizí v basách piva a děti nemají kroužky a chodí jako škubani. Nedalo se s tím hnout.

Což nijak nesnižuje to, že většina matek se pořádně nadře, aby dítě, s nímž se rozhodne žít bez otce, uživila. Jednou o tom napíšu možná tu knížku :-).