Příšerně smradlavá budoucnost

Slibovala si, že jednoho dne změní celý svůj život. Začala si to slibovat, když se stala čerstvou novomanželkou a její milovaný začal přicházet domů čím dál více opilý. Zvedal se jí z něho žaludek.

Cítila alkohol, zpoceninu, cigarety a dokonce poprvé ucítíla, jak smrdí pomočené kalhoty. Trpělivě vždy Bohouše vyslékla, zběžně umyla, převlékla pyžamo a uložila ho do postele. Pak se šla vyzvracet.

Když poprvé takhle přišel, slíbila si, že nedopustí, aby se to opakovalo.

Jenže se to opakovalo a Ona si začala slibovat, že se s Bohoušem rozvede a začne nový, krásný život bez něho a především bez alkoholu.

Svůj slib splnila. Dotáhla rozvod do konce. Zůstala sama s dvěma malými syny.

Kluci nastoupili do školky a Ona získala pracovní místo, o kterém snila. Vše bylo růžové, až na to že byla totálně vyčerpaná. Byla permanentně unavená, uhoněná, vyšťavená. Její kolegové si užívali naplno život, scházeli se v restauracích, večírcích. Ona doma doháněla zanedbanou domácnost. V práci se únavou mračila a oči se jí často klížily a nejraději by se zavřely úplně.

Už si nepamatuje den, kdy si slíbila, že už nemůže, že musí něco udělat. Při rychlém večerním nákupu potravin zavadila o lahev se zlatou vinětou. Byla dosti drahá, ale Ona nějak tušila, že právě tato alkoholová krasotinka jí pomůže ke štěstí.

Pomohla.

Brzy se stala v kolektivu oblíbenou, začala chodit na večírky, do restaurací. To, že kluci byli často sami večer doma, jí v tu chvíli nepřišlo nějak zvláštní, byla ráda, že její život je konečně zábavně barevný.

Ve škole se začaly kupit kázeňské prohřešky synů. Výchovné komise vždy přečkala s hlavou vztyčenou a v alkoholovém rauši. Nějak bylo, nějak bude, učitelky dělají z komára velblouda. Ještě že má v kabelce lahvičku poslední záchrany.

V ten deštivý podzimní den ji přistihl šéf spát na kancelářském stole. Okamžitě zavolal záchranku a poté sepsal výpověď.

Ztráta práce jí bolela. V té době umřela její máma a Ona zdědila nějaké peníze.

Slibovala si, že jí peníze pomohou začít nový život.

Bez práce se peníze utrácely nějak rychleji. Noví partneři měli rovněž spoustu nápadů, jak finance roztočit. Pilo se, řádilo, oslavovalo, alkohol tekl proudem...

Peníze došly, kluci vyrostli. Odešli z domova spolu se svými problémy.

A Ona si znovu slibovala, že už nyní příležitost polapí a začne bez synů konečně žít ten správný život.

****

Nyní sedí v metru a ani neví, kterou linkou jede. Žlutá, červená, zelená – není to nakonec jedno, barva jako barva.

Nohy má oteklé a je ráda, že se jí podařilo sehnat obnošené černé krosky. Místo ponožek má na chodidlech přilepeny jakési psí dečky. Vedle roztrhanou károvanou tašku plnou svých osobních věcí i těch právě posbíraných z kontejnerů.

Kouká na lidi sedících na protějších sedačkách. Sleduje jejich boty, kabelky. Také mohla mít takové.

Vedle ní jsou místa prázdná, zleva i zprava. Spolucestující raději stojí. Ona si myslí, že je to proto, že se k sedačkám nedostanou přes tu velikánskou napěchovanou tašku.

Na protější sedadlo si právě přisedne starší žena s mladším mužem. Muž ženu pohladí po ruce: „Jasně, mami, rád ti pomůžu“. Tyhle slova Ona od svých synů neuslyší. Vždyť ani neví, kde žijí a jestli vůbec žijí.

Najednou se jí zhoupne žaludek. Ze sebe sama. Zavře oči a slíbí si, že svůj bídný život právě dnes ukončí.

Stojí na mostě a dívá se dolů.

„Nečum tam nebo tam spadneš, pitomá krávo“, zaslechne za zády.

Ohlédne se a uvidí chlapa stojícího zeširoka. Špinavé kalhoty jsou mokré od pokálení. Vlasy slepené, bunda černá, roztrhaná, špinavá. Vrávoravým krokem se k ní přibližuje a Ona ucítí šílený smrad a pak uslyší ránu.

Mužíkovi spadne roztrhaný batoh na zem.

„Máš štěstí, blbá krávo, že jsem nerozbil své luxusní zbožíčko, šlohnul jsem ho přímo před čuňou staré večerkářky. Ještě, že tam sedí taková ztrouchnivělá bába. Pojď, vychlastáme lahvinku, uděláme si spolu ráj na zemi“, začne se smát a smradlavý odér jí přifoukne rovnou do tváře.

Ona se hnusem ušklíbne. Protře si oči a uvidí zblízka lahev se zlatou vinětou. Poznává ji, byla její první.

Popadne tedy károvanou tašku, stojící opodál a pomalu se šine za smrdutým chlapem.

Nic si neslibuje, nakonec to už ani cestou do pekla nejde.