Zrovna dnes jem myslela na babičku. Uměla se radovat ze života a vše ocenit. "To se máme dobře." často říkávala. "Takové dobré jídlo." "Venku je takový nečas a my jsme hezky v teple." "Máme tak výbornou vodu." "Ti ptáčci tak krásně zpívají." "To je taková paráda večer si lehnout do postele a zachumlat se do peřin." A měla pravdu. Máme se dobře, a každý den je toho mnoho, za co bychom měli děkovat. Díky za krásný blog. ❤️

Ivuško, já děkuji za nádherný komentář plný lidskosti a opravdového života

Irčo, dojemné vyprávění, jen jsem čekal, že stařeček nakonec řekne: nemám ... na zaplacení.

Davide, díky. Ten příběh mě opravdu potrápil, stále jsem přemýšlela nad zakončením. Však to určitě znáš, týden nosí člověk něco v hlavě a konec ne a ne přijít .

Ono se řekne jídlo před operací a ty z toho uděláš koncert.

Vašek

Vašku, děkuji .

Moc se mi to , Irčo, líbilo

Viléme, děkuji ,jsem moc ráda , že se Ti příběh líbil.

Takhle nějak jsme si slibovaly s mámou kachnu. Naposledy. Včetně té kůžičky...

Kachna s knedlíkem a červeným zelím je pro mě to nejlepší jídlo pod sluncem. Až jednou na dané jídlo nebudu mít chuť, tak to bude zlé. Škoda, že jsou některé věci naposled.

Ivanko, děkuji moc za přečtení i komentář.

To je krásný, Iri. 😺

Honzo, Tobě také velké poděkování .

Vieš to tak citlivo podať, že človeku aj slza ukápne. Nie každý sa tak dokáže vcítiť s prijatím ako ty.

Janička, děkuji za čtení i komentář .