Derniéra křupavé krusty
Sandra si na poslední chvíli všimla, že k rohovému stolu, jenž patří právě pod její obsluhu, přibyl host.
Starý přihrblý muž připajdal s velkým omšelým batohem k volnému stolu, sedl si, batoh položil na protější židli a čekal, až si ho číšnice všimne.
Sandra hbitě přiběhla a s úsměvem na tváři mu podstrčila jídelní lístek.
„Netřeba“, odvětil. „Dal bych si své oblíbené jídlo – propečené stehýnko s křupavou krustičkou a k tomu opékané brambory a samozřejmě jedno točené. Ale nemám jaksi.....“, hořce polknul a prosebně se podíval na Sandru.
„Zapomněl jste si brýle?“, naklonila se k němu Sandra a stařík měl možnost podívat se do jejího plného dekoltu. Mlsně se oblíznul.
„Slečinko, já nemám.....“, rozpačitě nahlas přemýšlel stařeček.
„Nevadí, až si vzpomenete, tak mi to řeknete. Vaše jídlo je hotovka, budete mít ho téměř okamžitě na stole“, usmála se Sandra a rychle stáhla svůj obdivuhodný výstřih ze zorného pole starce.
Opravdu za chvíli měl tento host své jídlo před sebou na talíři a k tomu půllitr s bílou napěněnou čepicí.
Staroušek vzal opatrně do třesoucích rukou příbor. Vidličkou nabral křupavou kůrčičku a chtěl jí dát na stranu. Dělal to tak vždy - nejlepší sousto strčil do pusy až úplně poslední.
Dnes však začal tím nejlepším. Opatrně propečenou lahůdku krájel nožem na malinkaté dílečky, které si velmi pomalu dával do úst. Vše si důkladně vychutnával.
Slunce mu příjemně hřálo záda a mu bylo po dlouhé době zase krásně.
„Koukněte na dědulu, jak si to žrádýlko užívá“, podotknul další z číšníků Čeněk. On, Sandra i třetí obsluhující se dlouze zadívali směrem k poslednímu stolu a pozorně sledovali strávníkův konzumní koncert.
Číšníci však nebyli sami, koho starý pán zaujal. I ostatní hosté ho po očku sledovali. Staroušek mlaskal a hlasitě vše komentoval: „Bedřiško, nevěřila bys, jak se kůrčička na jazyku rozplývá a ta chuť na něm nechává slastné stopy, které cítíš ještě hodně dlouho. Masíčko je propečené, už na vidličce se rozpadá. V ústech je měkoučké, není potřeba používati zubů. Je to labužnické eso. Brambůrky jsou jedna báseň, mají chuť máslovou a mazlavě se mi pasou v dutině ústní. To ti je, děvče moje, taková pohádka.....“
„Je všechno v pořádku?“, zeptá se Sandra po více než hodině.
Staroušek totiž hlavní jídlo pojídá převelice dlouho a stále není u konce.
„Slečinko, ano, v pořádku, my stále jíme a jídlo si patřičně užíváme“, usměje se na ni stařík.
„My?“, podiví se Sandra.
„Jasně - my“, usměje se starý muž a vytáhne z batohu urnu, kterou položí na stůl.
Sandra se překvapeně podívá na své kolegy, ti jen pokrčí rameny.
„To je vaše žena?“, zeptá se Sandra.
„Jo, Bedřiška, moje milovaná. Představte si, slečinko, měla stejně bujné vnady jako vy. Vzal jsem jí s sebou na poslední oběd. Zítra nastupuji do nemocnice pod skalpel. Vezmou mi odtud všechno a já už nikdy nebudu moci takhle jíst“, lehce se praští do pupku.
„To je mi líto“, sklopí oči Sandra.
„Mně taky, slečinko, protože já tuze rád jím“, smutně se na Sandru podívá a třesoucí rukou jí pohladí po hřbetu ruky, jenž chce právě ze stolu odnést prázdný krýgl.
„Jo a vzpomněl jsem si – nemám čas, zlatá slečinko, já už nemám čas“, hořce se usměje.
„Tak já vám přinesu ještě jedno, abyste měl čím tu labužnickou derniéru zapít“, zamrkala na starouška Sandra a přiblížila se nebezpečně blízko k jeho očím, aby se tak mohl kochat nejen starouškův žaludek.
Irena Bátrlová
Básnířka a její překřížené zuby

Vladimíra byla živel, nespoutaná ďáblice, schopná úplně všeho. Uměla žít až příliš naplno a právě o tom skládala geniálně emotivní verše, takové, které si vám navždy vryjí pod kůží a tam škrábou, bodají, koušou, vraždí....
Irena Bátrlová
Šestibarevní rodiče

Neví, čím si to zasloužila, ale její pestrobarevní rodiče byli opravdu výstředníci k pohledání. Nejkřiklavější barvy oblečení na sebe házeli bez ladu a skladu. Třpytivé korálky si zaplétali do svých dlouhých vlasů.
Irena Bátrlová
Koučink vedený zubatkou

Nikdo neví, odkud se tenhle prapodivný mužík v našem městečku vzal. Jednoho dne si bez jakéhokoliv upozornění otevřel přímo na náměstí krámek s kýčovitým nápisem „Henryho znovu oživené odpadky“.
Irena Bátrlová
Zrzáček z Národní

Vstáváme se synem brzy ráno a na pražské ulici Národní, cestou do školy, kolem půl sedmé ranní, při čekání na tramvaj číslo 22, máme takový náš rituál - bedlivě vyhlížíme jistého pana holuba. Je to doslova a do písmene Pan holub.
Irena Bátrlová
Pečovatel Ferko

Larisa plánovala poslední ročník na gymnáziu úspěšně zakončit nejen maturitou, ale také oslnivou róbou, kterou si mohla, vzhledem ke své štíhlé a výstavní figuře, na maturitním plese dovolit.
Další články autora |
Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR
Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...
Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali
Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Hnutí Stačilo!
Kandidáti z uskupení středopravicového až silně levicového zaměření budou v letošních sněmovních...
Piráti slibují, že vrátí lidem peníze, o něž je připraví nové emisní povolenky
Před příliš vysokým růstem cen kvůli novým emisním povolenkám chtějí lidi ochránit Piráti...
Strana zelených (Zelení)
Strana zelených si zakládá na ochraně životního prostředí a přírody. Důraz klade také na sociální...
Němka v budově fakulty oslavovala střelce. Dostala podmínku a nesmí do Česka
Hodně rychle dostihla spravedlnost občanku Spolkové republiky Německo, která minulou středu v...

Dětský opalovací krém v tyčince? Přírodní, šetrný a super praktický
Když se děti chystají na sluníčko, potřebují víc než jen kšiltovku a dostatek vody. Kvalitní opalovací krém je zkrátka základ. Hledali jsme takový,...
- Počet článků 298
- Celková karma 14,70
- Průměrná čtenost 572x