Chcete si hrát na gentlemana? No prosím...

Co to povídáte? Jak si můžete hrát na gentlemana, když Vás Vaše partnerka zkouší vydírat tím nejnechutnějším způsobem, tedy pláčem?  Na to znám jednu nečekanou obranu. Začít na ní plakat taky a poplakat si s ní. Je to sice dost debilní způsob, ale ona pak už obvykle namá další zbraně. A když pak najdnou otočí a přestane plakat a začne Vám dost agresivně vyčítat, že nejste chlap ale baba, tak toho můžete nechat a říct jí "vidíš jak je to hnusný" a v klidu odejít.

Druhou podobnou možností s účinkem ledové sprchy je podobné vyděračce oznámit, že na podobné výlevy nereagujete a skutečně se toho pak držet. Což je tedy dost psychicky náročné, protože ona si pak bude několikrát v různých variantách citového vydírání ověřovat, zda jí opravdu nepodlehnete, protože pak Vás má na háku a může si s Vámi dělat co chce. 

Samozřejmě zde nemluvím o nějakém přirozeném smutku při rozchodu a nějaké té ukápnuté slzičce, ale o sprostém citovém vydírání pláčem, co na nás některá děvčata zkoušejí.

... -->

Chcete si hrát na gentlemana? No prosím... -2-

... Naštěstí jsem to v životě nemusel zase tak často řešit. 

No a pokud chcete odejít bezkonfliktně a nevadí Vám se úplně znemožnit, hurá do toho, ale to jsem nikdy nedělal plánovaně. To bylo vždy jen nechtěné. Ale funguje to skvěle. Kopačky nemusíte nikomu dávat, ale naopak je zcela společhlivě dostanete. A že jste přitom za úplného blbce v okruhu sta mil a všech Vašich známých Vám přeci nevadí. Hlavně že Vaše bývalá milovaná neuronila ani slzu. 

jen ne do ztracena, prosím!

Do ztracena je to nejhorší, co může chlap/ženská se vztahem udělat! Dělá to člověk, který nedokáže unést následky svého rozhodnutí. Buď se chci rozejít a počítám s tím, že druhý bude mít vztek, bude smutný, atd. Nebo na to nemám koule a nechám to vyhnít. Z mojí zkušenosti vím, že to častěji nechávají vyhnít pánové.