EU se své bruselské neomylné zelené bublině rozhodla, že do r. 2030 radikálně sníží nuceným zaváděním elektromobilů emise CO2 vypouštěné automobily se spalovacími motory.

Výsledkem bude dle nezávislých propočtů zahrnujících celý tok výroby elektromobilů i likvidaci baterií jen snížení emisí CO2 o směšných cca 0,1 procenta.

Toto ve skutečnosti prakticky neznatelné snížení emisí CO2 však způsobí částečnou likvidaci evropských výrobců automobilů.

Dále lze předpokládat, že většina potencionálních kupců nového automobilu odloží jeho koupi z důvodu, že dvojnásobně drahý elektromobil nebude pro ně cenově dosažitelný a auta se spalovacími motory budou pravděpobně zatížena vyšší daní.

Následkem toho dojde ke zvýšení průměrného stáří automobilů a místo snížení naopak ke zvýšení produkce emisí CO2.

V Bruselu již delší dobu převažuje "progresivní" aktivismus nad selským rozumem a fyzikálními zákony.

"Diktát EU na změnu fyzikálních zákonů je absolutní nesmysl."

Americký úbožiak Elon Musk, takisto ho terorizuje ten Brusel.

EU zaspala už aj v elektromobilite, Američania sú pred nami na míle v popredí.

Bývalého předsedu představenstva Škody Auto Vladimíra Kulhánka nelze obvinit se zaujatosti, když říká. „Ve městech, pro kratší cesty, elektroauto rozhodně smysl má. Pro masové nasazení, a tím pádem i masovou výrobu si myslím, že je to velmi slepá ulička,“

Dále se domnívá, že „za rohem“ už čeká vodíkový pohon, který téměř všechny negativní prvky současných elektroaut nahradí. „Co se pak bude dít s elektroauty, z toho mám docela dost hrůzu, řekl Kulhánek“

Také nějaké zápory:

K dostatečné zásobě paliva je nutno vozit H2 pod tlakem stovek bar.

Nádrž H2 ve srovnání s benzinovou bude (při rozumném tlaku do 450 bar /45 MPa/) cca 4x až 6x (podle tlaku) větší a až 3x těžší (kompozitová).

Ke stlačení plynu je třeba další energie (cca 1/3 energie H2), prakticky nevyužitelné.

Toyota Mirai po "natankování" 6kg tekutého vodíku ujede v běžném provozu cca 580km. 1km tak přijde na 0,018Euro oproti 0,19 Euro u bateriové Tesly E a 0,17 Euro u Audi e-tron.

Rychlé "tankování" a ekonomičnost je primární. Všechny ostatní argumenty jsou z hlediska porovnání výhodnosti druhu pohonu pro provozovatele bezcenné.

S vodíkem mám dlouholeté pracovní zkušenosti. Vyžaduje opravdu těsné spoje, potrubí a skladovací nádoby. Není to ale nic technicky neřešitelného - s vodíkem se běžně třeba v polovodičovém průmyslu pracuje. Při úniku stoupá rychle nahoru, snadno se rozptýlí a jeho únik se dá snadno detekovat. Při jeho hoření vzniká jen čistá vodní pára. Jeho využití pro automobilový průmysl by sice znamenalo dořešit některé technické problémy, ale osobně bych jeho využití považoval za sto krát lepší variantu než elektromobily a to hlavně z hlediska ekologie. Výroba vodíku ve velkém by dala smysl i tzv. obnovitelným zdrojům energie.

Vodíkem poháněný auťák je stejně elektromobil, protože jako pohonnou jednotku používá elektromotor. Viz odkaz níže.

Hlavním problémem vodíku jako paliva je mizerná energetická účinnost cyklu uchování energie.

Elektrolýzou vody se ztratí přibližně 30% vložené elektrické energie, zpětnou přeměnou na elektřinu v palivovém článku se ztratí dalších 30% ze zbytku. Výsledkem je přibližně 50% celkových ztrát energie. Pokud se vodík přemění na mechanickou energii ve spalovacím motoru, jsou ztráty této přeměny dvojnásobné (60-70%), celkové ztráty se tedy vyšplhají k 80% nebo výš, Ztráty energie při stlačování či dokonce zkapalňování jsem do toho zatím nepočítal.

Oproti tomu lithiové akumulátory mají ztráty jen kolem 10-20%.

Dalším problémem je schopnost vodíku pronikat pomalu skrz materiály. To jednak způsobuje ztráty a druhak může způsobit vznik třaskavých směsí v uzavřených prostorách (garáže, tunely).

Jsou samozřejmě aplikace, kde výhody vodíku (především vysoká hmotnostní hustota uložené energie) převáží, ale rozhodně to není samozpasitelná technologie.

Výhoda vodíku ovšem tkví v tom, že se dá vyrábět v době, kdy svítí sluníčko a kdy stejně jinak elektrickou energii neumíme "konzervovat". Takže ta chatrná účinnost tady nehraje roli.

Samozřejmě pohánět vodíkem spalovací motor je nesmysl. Používá se palivový článek v kombinaci se záložním akumulátorem a superkondenzátory, které překlenou odběrové špičky. Odkaz na článek, jak je to udělané, jsem tu už dával, ale ještě jednou: http://www.nebakov.cz/texty/pe07_2017.pdf na stránce 2.

Udržet vodík v nádrži je dávno vyřešeno, samozřejmě to musí být jiná konstrukce, než buben pračky z Romo Fulnek. Bezpečná nádrž, která vydrží i havárii, byla zkonstruována už před více než čtyřiceti lety, včetně bezpečného tankování.

Přitom tu existuje ještě klasická konstrukce, a to je dieselelektrická lokomotiva. Jako pohonná jednotka je ELEKTROMOTOR, protože jeho vlastnosti jsou nepřekonatelné, a o výrobu proudu se stará buď spalovací motor s dynamem (alternátorem), který běží v optimálním režimu, a nebo s turbínou. A samozřejmě s pomocnými akumulátory.

Jedním slovem? Souhlas.

Vodík lze používat dvěma způsoby, buď spalovat v tradičních spalovacích motorech, nebo jeho spalováním v palivových článcích vyrábět elektřinu pro elektromotory. Kterou technologii máte na mysli? A proč myslíte, že jsou levnější?

Spalovat vodík ve spalovacím motoru je nešikovné, protože jízdní vlastnosti takového motoru jsou stejně nedobré, jako při použití benzínu nebo jiného plynu. Protože není snadné udržet motor v optimálním režimu. Výhodnější je užít turbínu s dynamem a jako zdroj hnací síly elektromotor. A místo turbíny můžete použít palivová článek. Odkaz na článek výše.

Osobně si myslím , že je to spíš takový první krok, aby došlo k reakci na zelené nápady. Vodík bude postupně následovat, protože jak výroba tak distribuce a skladování není zase tak jednoduché. Myslím , že vodík postupně přebere iniciativu. Nějak si nedovedu představit , že by kamionová doprava používala ve velké míře elektřinu v současné podobě. Ale dovedu si představit současnou osobní dopravu na kratší vzdálenosti s elektřinou a vedle toho vodík pro náročnější dopravu.

To si asi pletete s heliem. Vodík tvoří dvouatomovou molekulu a ta takovou schopnost difundovat materiály používanými k uskladnění plynů nemá. Helium má nejmenší molekulu z chemických prvků, tudíž jeho uskladnění je komplikovanější. Hezký den.

To patrně bude reakce na můj příspěvek. Takže:

https://www.hytep.cz/cs/vodik/informace-o-vodiku/transport-a-skladovani-vodiku/618-skladovani-vodiku-i

3% ztrát za den je fakt hodně. Jistě existuje technologie s menšími ztrátami, ale tam zas bude problém v ceně.