Ve třídách bude viset modlící se Zeman

Nastala chvíle, ve kterou jsem ani nedoufala, že se jí dožiju. Zeman v reakci na svou ulhanou prezidentskou kampaň zpytuje svědomí a kaje se. Pan Miloš Zeman je narcistní typ, studu neznaje, chce ke svému očistnému procesu přizvat diváky.

Snad má být kající Zeman také vzorem pro školní dítka a všechny úředníky, kteří se na něj budou muset dívat. Pan Miloš Zeman se na svojí fotografii, která bude viset ve školách a na úřadech, modlí. Dělá to však s úsměvnou neobratností amatéra, pro dialog s Bohem volí pózu nešikovně spjatých rukou, připomínající spíše výjev z putyky při snaze dosáhnout patřičné stability, na druhou stranu poloha paží a ramen je cudná, až panensky jemná.

Pohled zvolil pan prezident také méně vhodným směrem, respektive asi jediným nevhodným. Pohled dolů by značil pokoru, nahoru zase otevřenou výzvu, ale takto do lidu? No nejspíš pan prezident vybízí k následování, ač sám ještě začátečník, rád by, aby ho jeho lid na této cestě doprovázel. I načasování zveřejnění fotografie je příhodné, ve středu nám začíná postní období, tedy období odříkání si a modliteb, které vyvrcholí Velikonocemi. Je milé, že pan prezident zvolil pro svůj přerod právě tuto dobu. Můžeme nyní jen čekat, zda máslo na prezidentově hlavě ve středu skutečně vystřídá popel.

Jediné, z čeho mám ještě trochu obavy, jsou nové prvky v inauguraci prezidenta. Aby právě toto kajícné období nebylo pouze přípravou na převzetí moci, podobně jako to bývalo u našich panovníků. Aby se pan prezident náhodou stejně jako oni nenechal pomazat a na hlavu vložit Svatováclavskou korunu. Otázky tedy je z jakých rukou, prezident Klaus ve světle posledních událostí příhodně přislíbil účast, bude to tedy jistě v pořádku. Ať se již na inauguraci stane cokoliv, snad to odvede naši pozornost od faktu, žena na děti ve školách bude shlížet pan Burns.