Můj syn absolvoval kurz intuitivního vidění podle metody Marka Komissarova. Ač já sama jsem mysli otevřené, naučila jsem se lidem nedůvěřovat a pořád tam určitá ostražitost je. Zvlášť, když dávám všanc vlastní dítě.
Ale tentokrát nás to oba přitahovalo tak silně, že jsme si řekli, že to chcem. Paní lektorka byla moc milá a já jim s důvěrou dítě svěřila. Čekala jsem, že to bude namáhavé a budou se muset hodně soustředit a pracovat, aby se jim to povedlo. Jaký byl můj šok, když jsem si pro něj za dvě hodiny přišla. Ty děti tam se zakrytýma očima běhaly naprosto přirozeně.
Jen v laickém nástřelu, při této metodě jde o to, že děti, ale mohou to být i dospělí, myslím, že kdokoliv, dokáží se zakrytýma očima vidět. Klidně čtou, hrají si, cokoliv. Najdou svůj šestý smysl, který jim dovolí přijmout informace i bez použití očí. Co mne nadchlo, že se takto dá pracovat se slepými.
Bylo to fascinující. Když na ně kouká normálně smýšlející člověk, hlava mu to nebere, někteří nedůvěřivci mohou začít hledat chyby, ale všechny námitky, které se tam mohly vyskytnout, byly vyvráceny. Je neuvěřitelné, co všechno lidský mozek dokáže. Čeho všeho bychom byli schopní, jen si to připustit.
Sama jsem to zkusila. Můj syn mi to chtěl ukázat, tak jsem si „brýle“ nasadila. Po chvíli jsem byla schopná vidět i barvy, ale pak jsem se najednou lekla, že podvádím, že možná koukám nějakým průzorem a v ten moment, jak do toho vstoupil mozek, tak se to vyplo. Studovala jsem ty „brýle“ a opravdu jsem nemohla vidět skrz žádný průzor.
Je třeba být pánem své mysli a nenechat se od ní omezovat. Dovolit si vidět zázraky kolem sebe a nebát se jich.
