- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Karma, perfektní článek. Myslím si, že z hlediska práv bychom si měli být všichni rovni, ale vytáčejí mě různé "moderní" ideologie, které se snaží mužům brát mužskost a ženám ženskost, přesvědčovat nás, že jsou to vlastně všechno jen "stereotypy" a "sociální konstrukty", že jsme naprosto stejní, ve stylu "pásové výroby", a jaksi jim uniká, že rovnost neznamená stejnost a šedivost.
Čtu-li vaše články plné zášti a nenávisti, říkám si: je tohle vůbec chlap?
A propos rovnost, je zde myšlena především sociálně: za stejný výkon, stejná mzda. Ještě jsem neslyšel, že by někdo propagoval stejnost.
Zajímavý pohled na téma, které se diskutuje už řadu let. Ženy ovšem měly i dříve, kdy nikdo nic nevěděl o singles, mužské vlastnosti a víceméně zasahovaly do mužských záležitostí buď přímo, či ze zákulisí - stačí se podívat na dějiny Evropy - ženy ve feudalismu často ovlivňovaly zcela mužské záležitosti. Současná doba umožňuje ženám v bohatších zemích, aby muže vykoply resp. se je nesnažily udržet v rodině, a pokusily se zvládnout výchovu dětí samy. Nicméně si myslím, že časem lidé pochopí, že rodina je důležitá a bude se k ní znovu vracet. Není člověku dobře samotnému.
A proč vychováváte sama dva syny? To je ta kardinální otázka.
Ona je totiž v jiném postavení vůči svým dětem matka, jejíž manžel a otec jejich dětí tragicky zahynul nebo předčasně zemřel ze zdravotních důvodů, a v jiném postavení žena, která otce dětí vyhnala nebo která si vybrala tak špatně, že je opustil...
Otec dětí s námi nežije a přesto, že se snažím udržet děti v dobrém kontaktu i s ním, není přítomen u těch důležitých běžných momentů. Myslím ta otázka, co jste položil, je dost důležitá. Kdysi jsem zdrchaná jedním vztahem vykřikovala, že už s žádným chlapem žít nechci a děti zvládnu vychovat i sama. A byla jsem bohužel vyslyšena. V poslední době se s tímto názorem setkávám často a myslela jsem na to i při psaní. Možná to mělo být i takové trochu varování pozor na svá přání. Souhlasím i s tím, že je rozdíl mezi tím, když otec zahynul a nebyla možnost volby a tím, kdy odešel a šlo o rozhodnutí. Ve výsledku však pořád zůstává na ženě mužská role, nutno tedy asi dodat, že v různé míře.