Bitcoinová kauza a vláda, která ztratila zábrany

Bitcoinová kauza je šokujícím důkazem toho, jaké chyby má tato vláda ve svých genech a průběh poslední schůze sněmovny to nade vší pochybnost stvrzuje.

Ministr financí kličkuje mezi tím, co řekl původně a co vychází nyní najevo, ministryně spravedlnosti byla zcela zjevně dosazena do úřadu účelově, aby se tato hra mohla dál hrát.

U bývalého ministra Blažka to pan premiér svádí na naivitu nebo neprozíravost, ale celá politická kariéra Pavla Blažka svědčí o tom, že to není člověk ani naivní, ani neprozíravý – právě naopak. Konec konců – veškeré podklady k posouzení poslal ministru financí už v lednu a je zarážející, že nám to nesdělil už při své rezignaci.

Svědčí to o spiknutí, ve kterém jeden vezme všechnu vinu na sebe, aby ochránil ostatní. To je politika ODS a celé této vládní koalice. Celou věc podcenili, nerozumějí tomu a nedovedou to přiznat, nedovedou se zeptat a není jim rady. Když se to provalí, tak předhodí jednu oběť a pak kličkují, až je to trapné.

Je to projev bezbřehé arogance, kterou tato vláda praktikuje přes tři roky. Její hlavní devizou nejsou schopnosti, ani státnická odpovědnost, ale hlasovací převaha v obou komorách Parlamentu, přízeň prezidenta a určitý vliv v justici a v některých médiích.

Vláda sice ustála hlasování o nedůvěře, to ale neznamená, že by tato mimořádná schůze byla zbytečná – právě naopak. Během těchto dvou dnů jsme se dozvěděli mnoho nového o kauze samotné, o práci této vlády a o jejím stylu komunikace.

Veřejnost měla a má možnost posoudit, kam až jsou členové vlády schopni zajít, aby se udrželi tři měsíce u moci. Věřím, že si to každý vládní poslanec rozebere také sám se sebou – zda chce s tímto cirkusem spojit své jméno.

Tato vláda udělala spoustu chyb, zejména odkládala nepříjemná opatření kvůli volbám (krajským, prezidentským) a pak to křečovitě protlačovala a naštvala tím skoro každého. Překroutila některé původní sliby a hlavně – nic nevymyslela, hlavně zrušila věci, které fungovaly (EET) a mohly fungovat (stavební řízení), hodně toho naslibovali (dostupné bydlení), ale výsledkem je snížení životní úrovně za poslední tři roky.

Reálné mzdy klesly o více než 10 %, spotřebitelské ceny stouply o 35 %, přibylo lidí, ohrožených chudobou (materiální a sociální deprivace) a celkově klesla reálná spotřeba domácností. To jsou mrzutá fakta, která nelze svádět na válku na Ukrajině, na energetickou krizi nebo na změnu politiky USA. S tím vším se srovnatelné země vyrovnaly daleko rychleji a lépe.

Do vládních pozic nastoupili lidé, kteří s tím předem nepočítali, nebyli na vládní funkce připraveni a jediným jejich pojítkem byla politika „antibabiš“. K tomu se přidala bohorovná arogance, založená na tom, že se tato vláda opírá o hlasovací převahu v obou komorách parlamentu, o spříznění s prezidentem republiky, s některými médii a samozřejmě také o součinnost papalášů, které dosadila do klíčových pozic ve státní správě.

Na svou aroganci tato vláda doplácí právě v bitcoinové kauze. Kdyby tato vláda fungovala normálně, ctila běžné ústavní pořádky, nemohlo by nikdy jedno ministerstvo nebo dokonce jen jeden ministr se svým náměstkem přijmout podobný dar od podobné osoby bez vědomí kompetentních orgánů, které by – což se nyní potvrzuje – proti tomu zasáhly. Jen arogance moci, přezíravost a bohorovnost něco takového umožňuje.

Bohužel, tato vláda v tom dál pokračuje. Neklamným svědectvím je i jmenování paní Decroix ministryní spravedlnosti. Kdo si v této zemi položí otázku, jaký podíl na celé kauze má ministr financí? Kdo si v této zemi položí otázku, proč potrestaný člověk nabídnul státu dar a co mu za tento dar bylo slíbeno?

Kdo bude v této zemi zjišťovat, jaký vliv na rozhodování o vydání předmětné výpočetní techniky měl ministr spravedlnosti nebo někdo další? Můžeme to očekávat od orgánů činných v trestním řízení, které ale musejí dostat úplnou a nezkreslenou informaci od přímých účastníků.

Můžeme věřit, že vrcholná členka ODS takové otázky a takovou součinnost poskytne? Mnozí tomu nevěří a já také ne. Jak velký problém pro vládu, nebo konkrétně pro ODS by to bylo, kdyby kompetence ministra spravedlnosti převzal nezávislý odborník, například některý soudce?

A co je to za hru, že takový člověk má být jakýmsi koordinátorem? Je to jenom zastírání a manévrování. Pokud by tu byla skutečná vůle všechno objasnit, tak je to jen otázka tří měsíčních platů ministra.

Pokud je tu ovšem obava, že by se zjistilo něco velmi nepříjemného, tak vláda raději podstoupí tuto ponižující koupel a spolehne se opět na svou nominální hlasovací sílu, díky které si pojistí na tři další měsíce důvěru, kterou ovšem u veřejnosti už ztratila.

Některých kolegů z vládních stran je mi upřímně líto – dnešní projevení důvěry v tuto vládu jim ulpí na rukách navždy. Přitom jsou mnozí z nich lidé slušní, schopní a laskaví, alespoň, jak já je znám.

Vyhnu se všem spekulacím a zůstanu jen u dostupných informací. Z nich vyplývá, že odsouzený pan Jiřikovský se po odpykání trestu snažil dostat k zabaveným počítačům a tím i k penězům. Najal si šikovného právníka, který zřejmě vymyslel dobrou fintu: nabídnul ministerstvu spravedlnosti 30 % z obsahu bitcoinové peněženky, pokud se mu počítače vrátí.

Není zatím jasné, zda ministerstvo mělo nějaký vliv na rozhodování o těch počítačích, ale vrácené opravdu byly. Jasné také je, že ministerstvo o tomto nápadu informovalo ministerstvo financí a ministr Stanjura může stokrát říkat, že tu informaci nedostal, ale za její nevyužití je osobně, jako ministr financí, zodpovědný. Kličkování, které nám tu předvedl, považuji za poslední fázi před rezignací.

Faktem je, že kompetentní orgány (zastupitelství, tajné služby, policie atd.) tuto informaci nedostaly a tím bylo vydání počítačů umožněno. Existuje dokonce stanovisko aparátu ministerstva financí, které tyto orgány nedostaly. Byl to záměr nebo hloupost? Obojí je trestuhodné.

Víme, že soudy původně vydání této techniky a hlavně jejího obsahu bránily. Premiér se tady snažil popsat celý postup jako nešťastný, nekompetentní, naivní, ale nese to známky promyšlené konspirace, která v konečném důsledku poškodila český stát.

Důvěryhodné by bylo, kdyby ministr financí do prošetření odstoupil a kdyby kompetence ministra spravedlnosti převzal nezávislý, důvěryhodný odborník, ne ambiciózní místopředsedkyně ODS. Aniž bych ji z čehokoliv podezřívala – prostě to není důvěryhodné.

Pokud bude ministr financí z této kauzy vyviněn, nikdo veřejnosti nevymluví, že se něco nezametlo pod koberec. Tímto rozhodnutím si tato vláda – a zejména ODS – dělá medvědí službu. Posiluje podezření, že chce mít vyšetřování a rozhodující informace pod kontrolou.

Všechny parlamentní strany by uvítaly dohodu o obsazení této pozice. Určitě bychom se na někom shodli. Místo toho je tu opět arogance moci. Kolikrát už nám to řekli, že si prosadí cokoliv. Postupně se ale ukazuje, že to bude další Pyrrhovo vítězství.

Dovolím si připomenout z antických dějin: řecký král Pyrrhos z Épeiru porazil roku 279 př. n. l. Římany u Auscula, ale ztráty jeho vojska byly tak obrovské, že údajně prohlásil: „Ještě jedno takové vítězství nad Římany a budu zcela zničen.“ Kolik těchto silových hlasování ještě ODS potřebuje, aby pochopila svou situaci?