Pane Balabáne,

dovolím si, ne k tomuto tématu, ale k vašemu minulému Desateru zacitovat z ateistického časopisu VESMÍR, č. 2015/1(t.j. čtrnáct dní staré vydání) str.60, kde Radim Honzák recenzuje knhu  Loucká, Trpáková, Chvála : Žena a muž v rodině. Svojí recenzi končí citací z knihy :

...jak se lidé zapletli do problémů, jak se zapletli do nemoci a čím se pak uzdravili. Nemělo by se to hlásat veřejně, aby se z toho mohli ostatní poučit ? A co myslíte, že nám z toho vychází? Obyčejné DESATERO. Prostě návod na "věčný život" je návodem na trvale udrželitelný lidský svět.

Co vy na to ?

Jen na okraj - protože teď to nemůžu číst celé - dřív se počítal čas jinak. I  hranice dne byly jiné. Den nezačínal o půlnoci. 

Mimochodem, pokud kritéria, o kterých mluvíte v úvodu, vztáhnete na evoluční otázky (vznik první buňky, přehodné formy života), pak evoluční teorie zcela propadne.

Co je to za nesmysl? Popořadě:

1. Teorie biologické evoluce neřeší otázku vzniku "první buňky". Tořeší protobiologie.

2. To, čemu se běžně říká přechodné formy, ve fosilnímzáznamu nacházíme, viz jakákoli seriózní učebnice evoluční biologie (u násnapř. Flegr).

3. Lukášem B. uváděná kritéria pro důkazní materiály:

3.1 "měly by pocházet ze stejné doby jako daná osobnostči událost"

Navrhuji považovat za primární důkazní materiál evoluce paleontologickýfosilní záznam. Ukazuje fosilní záznam, že v různých dobách žili naplanetě Zemi různé organismy? Ano. Máme metody, jak určovat a porovnávat stáří nalezenýchfosilií? Ano. Nasvědčuje fosilní záznam evoluční interpretaci? Ano. Takv čem je problém?

3.2 "mělo by jich být hodně"

Nalezených fosilií rozhodně je hodně a dá se předpokládat,že jich ještě mnoho bude. Kromě paleontologického záznamu máme také poznatkyz geologie, ze srovnávací anatomie, z embryologie, z genetiky, zmolekulární biologie a z dalších oborů. Zatím se nedospělok poznatku, který by do evoluční interpretace faktů nezapadl.

Výborně, tak pojďme jeden po druhém:

Marek 14:12Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"(Velikonoční večeře - beránek Pesach)

Jan 19:14Byl den přípravy před svátky velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: "Hle, váš král!" (Svátky velikonoční - původní židovský název je Pesach, neboli Svátelk nekvašených chlebů)

Důležité: Den v židovském kalendáři se nepočítal od půlnoci do půlnoci, ale od západu slunce do západu slunce.

Slovem Pesach je označován jednak 7 denní svátek, který začíná 15. nisanu, a jednak večeře, která se jedla 14. nisanu. Je o tom zajímavý článek na české Wikipedii. V Markovi se mluví o přichystání večeře Pesach, kterou Ježíš jedl s apoštoly po západu slunce ze 13. na 14. nisanu. v Janovi se mluví o přípravě na následující svátek Pesach. Proč? Den, který následoval po 15. nisan, byl vždycky Sabatem. Navíc v roce 33 n.l. připadl 15. nisan na řádný Sabat, a tak byl tento den "velkým" neboli dvojnásobným Sabatem. O Sabatu se nesmělo pracovat, a proto je jasné, že přípravy na Pesach - tedy na Svátek nekvašených chlebů byly ještě i 14. nisanu (v den Ježíšovy popravy) v plném proudu.

Oprava věty:

z:

Den, který následoval po 15. nisan, byl vždycky Sabatem

na:

15. nisan byl vždycky Sabatem

Lukáš pěkně shrnul některé ze známých rozporů v evangeliích. Já k nim přidám tři další, které považuji za mimořádně významné a zásadní.

1) Podle synoptických evangelií (Marka, Matouše i Lukáše) kázal Ježíš zejména v krátkých alegorických příbězích - podobenstvích. Podle Marka dokonce veřejně jinak vůbec nemluvil. (Mk 4:34) Podle Jana však Ježíš kázal v rozsáhlých teologických diskurzech. Některé z jeho promluv zabírají několik kapitol. Jan zmiňuje pouze jedno jediné Ježíšovo podobenství (o cizoložné ženě) - a to je navíc, jak správně zmiňuje Jindra Vošt, pravděpodobně pozdější vsuvka. Čili znova, opakuji: podle Marka kázal Ježíš výhradně v podobenstvích, a jinak vůbec nemluvil, a podle Jana nekázal v podobenstvích vůbec.

2) Podle synoptických evangelií bylo jádrem Ježíšova kázání Boží Království. Ježíš defacto kázal o tom, co to je, kdy přijde (brzy), kdo se do něj dostane, a co pro to musí udělat. Podle synoptiků, a zejména podle Marka Ježíš prakticky vůbec nemluvil o sobě. Když Petr v půlce Markova evangelia uhodl, že Ježíš je Mesiáš, Ježíš mu to ani nepotvrdil, a jen řekl, ať o tom mlčí. Podle Jana ale Ježíš kázal primárně, a prakticky výhradně o sobě a o svém významu. O Božím království téměř vůbec.

3) Podle synoptických evangelií dělal Ježíš zázraky spíš mimochodem (aby někomu pomohl, aby někoho uzdravil, atd.), a ve skrytu. Nabádal lidi, aby o nich nikomu neříkali. Když po něm lidé chtěli, aby udělal zázrak aby bylo vidět kdo je, odmítl to. Podle Jana ale dělal zázraky naopak veřejně a zcela otevřeně, a dělal je PRÁVĚ PROTO, aby všichni viděli, a aby jimi prokázal svoji totožnost.

A ještě přidám jeden:

4) podle Synoptických evangelií prakticky nikdo nechápal, kdo Ježíš je. Učedníci byli jako natvrdlí. V polovině Marka cosi pochopil Petr, ale o nějakém jasném pochopení nemohla být u nikoho řeč až do samotného konce. U Marka pochopil Ježíšovu identitu snad až setník, který viděl jeho skon: "Ten člověk byl opravdu Boží Syn! (Mk 15:39)"

Podle Jana naproti tomu mnozí lidé chápali, kdo Ježíš je, od samého začátku, a zbytku to Ježíš otevřeně vysvětloval prakticky v celém textu evangelia, od začátku do konce. Hned na začátku Jana prohlašuje mladík Natanael: "Ty jsi Boží Syn, ty jsi Král Izraele!" (Jan 1:49)

Ty rozpory jsou známé od počátku a přesto církev i s tím vědomím tato evangelia přijala. Nejsou to historické zprávy. Tady autor vede marnou polemiku, protože tam nešlo o přesné zaznamenání historických dějů, ale o svědectví těch, kteří uvěřili. A je pravda, že jsou to svědectví druhé, třetí generace křesťanů, nikoli Ježíšových současníků. Ve skutečnosti je to ještě horší, některá evangelia byla doplňována a přepisována, ještě ve 3. století. Tak tam asi nakonec vešel vánoční příběh a líčení Marie, teprve později se do Jana dostal příběh o Ježíši a cizoložnici, která má být kamenována.  

Je i jasné, že Petrovy epištoly nepsal Petr. Fundamentalisté, a těch je mezi křesťany hodně, si těch rozporů nevšímají nebo jakousi dialektikou je překlenou. To mi přišlo vždycky hloupé. Ale jediná důležitá věc je, že ze všech spisů Nového zákona promlouvá to samé svědectví, podle kterého i dnes věříme. Je to ale víra, nikoli věda opřená o nesporné důkazy. To by pak totiž nebyla víra a podle Nového zákona jen ta platí.

Ten problém je, když se svaté texty začnou vykládat doslova. Dělají to evangelikálové z Ameriky a dělají to islámští fundamentalisté.

Vaše starosti bych chtěl mít. Vyjadřovat se k něčemu o čem nemám ani šajna, to je fakt odvaha.

Tak šajnu o tom Lukáš evidentně má. Vy jste na rozdíl od něj nic takového neukázal. Pokud chcete ukázat, že Lukáš v něčem konkrétním nemá pravdu, pak by to chtělo opět konkrétně napsat.

Evangelia byla sepsána až v dalších generacích křesťanů..