Naši vojáci skutečně nejsou žoldáci, protože žoldáci jsou ti, kteří bojují za toho, kdo jim lépe zaplatí. Typický případ je Francouzská legie, kde jsou vojáci-žoldáci ze všech koutů světa.

Toto není případ našich vojáků.

Naši vojáci jsou vojáci z povolání, které platí naši občané ze svých daní a o jejich nasazení rozhodují naše vláda.

Další otázkou je, nakolik je smysluplná afghánská mise, kdy za 13 let nejsou v Afghánistánu téměř žádné výsledky. Taliban kontroluje více než polovinu území a teroristické útoky jsou v Afghánistánu téměř na denním pořádku.

Je mi líto českých vojáků kteří padli v zahraniční misi a zejména jejich rodin. Ale samotný fakt, že někdo ve válečném konfliktu přijde o život přece ještě není "hrdinství", jak se nám to snaží prezentovat naši politici prostřednictvím médií. Padli ve službě vlasti, ok, dopřejme jim poslední rozloučení s vojenskými poctami. Ale k čemu ty medaile, jen aby mohly být doprovázeny velkohubými projevy? Co výjimečného ti vojáci vykonali, než že byli zabiti? Ve stejné souvislosti se musím ptát, kde jsou ty zvony a sirény, když při výkonu služby přijde o život třeba zasahující policista, hasič nebo záchranář??

Přesně tak vojáci jdou do rizika a za to riziko jsou i placení, doma jim jde 25 tisíc pro rodinu a k tomu mají 7500 dolarů měsíčně příplatek, tedy když se vrátí z mise kupují si auta a splácí jednorázově hypotéky. Tihle měli smůlu a jejich sen o blahobytu je stál bohužel život.

Jako záklaďák jsem bral měsíčně 60 Kč a říkali jsme tomu žertem, žold. Nebyli jsme zaměstnanci, ale byli jsme odvedení. Dnešní jsou zaměstnanci, berou mzdu, Je to jen úhel pohledu, zda žoldák či ne.

i voják který bere mzdu není žoldák, pokud nazvete někoho jiného žoldákem (pracuje v žoldu.. apod) je to urážka.

No, nejsem si tak jistý, že ty rozporuplné pocity vznikají u mnohých z toho, že "to byli žoldáci". Alespoň já to nevidím jako podstatné. Jak tady píše Zdeněk Zajíček, každý něco děláme.

Jen mne zaráží, že se tady organizují celostátní "tři minuty ticha", jako by život, o který při výkonu povolání (které si sami zvolili) měl vyšši cenu, než život pekaře, který nedojel s rohlíky, protože mu někdo nedal přednost, kominíka, pod kterým praskla střešní lávka, silničáře, kterého smetl nepozorný řidič, horníka, který nepřežil zával...

Ti chlapi si tuhle extrémně nebezpečnou práci zvolili, a o rizicích do kterých jdou věděli.

Ono "přihlásili se dobrovolně" není možná úplně přesné. Zaslechl jsem z první ruky, jaké podrazy jsou ti chlapi schopní tady udělat jeden na druhého, jen "aby on se tam nedostal a já ano".

Třeba to byli fajn kluci, možná zanechali po sobě rodiny, může mi jich být líto, ale nevidím důvod k tomu, aby jejich smrt byla jakkoliv glorifikována. Prostě to byla jejich práce, a stála je život. To se stává.

Čekal jsem vysvětlení o tom, proč nejsou naši vojáci žoldáci a kde nic, tu nic. Místo toho jste si vylil srdíčko o Islámu, to je tedy vaše výsostné právo a v psaní o věcech, které se vám nelíbí, vás podporuji.. To ale nic nemění na tom, že naši vojáci, jsou žoldáci. Dostávají žold. Na zahraničí mise se hlásí dobrovolně a nikdo je válčit v Afghanistánu nenutí. Ale o to nejde, spíš nechápu co je špatného na tom, že by měl být někdo žoldák. Proč se kolem toho děje tolik historie. To že jsou naši vojáci defakto žoldáci, to je nevyvratitelný fakt .. A zejména sluníčkářům, se toto označení nelíbí. Ale je to tak, jako že zítra výjde slunce a mohou se stavět na hlavu, dělat dřepy a ohýbat pravdu do aleluja, stejně na tom nic nezmění, protože to je poměrně úzce definovaný pojem. Co mě ale zaráží, je ta hysterie kolem toho. No tak někdo je žoldák, někdo je havíř, někdo kominík a někdo ředitel banky. Já nepohrdám nikým...

Hysterie :-D