I ateista by měl pracovat s fakty; když dokážete dát rovnítko mezi křesťanství a islám, svědčí to o jediném: o historii křesťanství a islámu víte velký prd.

To rovnítko je o šíření násilím. O kterém z těchto dvou náboženství to neplatilo.  Důvod, proč už to neplatí v křesťanských zemích je také pravdivý. Tak do vlastně ví to nic?

Pán Balabán je zaujímavá osobnosť. Ak sa už rozhodne niečo napísať, tak je to PROTI niečomu - spravidla proti kresťanstvu a Cirkvi. Čo vám kresťanstvo urobilo, keď ste na neho taký nas.atý?

Tiež by som ateistom mohol vyčítať tisíc a jednu vec. Ale k čomu by to bolo dobré?

Možná také vraždí, ale manipulují jinak. ...

Církev přijala do Nového zákona čtyři evangelia. To bylo z praktického hlediska nepochybné od 3. století. Přitom spíše než o sebrání a shromáždění existujících evangelií se jednalo o jejich výběr, protože už v 2. století existovaly spisy, které vypadaly podobně jako novozákonní evangelia. Říkáme jim apokryfní evangelia. Jejich počet se v dalších stoletích dále rozrostl a není ani nemůže být vymezený.  V roce 1945 byl Nag Hammádí v Egyptě objeven džbán s 52 spisy (z toho 6 v duplikátu) v koptštině. S největší pravděpodobností se jedná o překlady z řečtiny. Mezi spisy bylo také Tomášovo evangelium. To obsahuje pouze 114 Ježíšových výroků (podle moderního rozdělení). Asi polovina z těchto výroků (podle některých až 79) je známa z textů novozákonních evangelií, některé známe z jiných apokryfních evangelií.  Proč byla evangelia sepsaná, tak to bylo z důvodu, že když prvotní křesťané opustili Palestinu, ukázala se nutnost zachovat v paměti výroky Ježiše, které se do té doby šířili ústnmi výroky.

Dnešní církev má své kořeny za císaře Konstantina jež po vyhrané bitvě kde bylo znamení kříže, přešel na víru křesťanského boha. Problém ale nastal že Římská říše měla určitou architekturu a formu správy země a tehdejší nauky byly roztříštěné v rámci určitých skupin jež měla své evangelia.

To by ale římská říše neustála a bylo nutné udělat určitý formát a proto byl svolán Nicajský koncil, kde se určilo která evangelia  budou a které se jak si vyřadí, vlastně zde byl střed dvou filozofií, kostelní křesťanství a gnosticismu. S ohledem na gnosticismus s ohledem na jeho mystický projev kde jsme sami chámem božím, nebo moc možné jej převést na římskou architekturu  chápání řádu. Zde pak došlo k zvolení biskupské cesty a kostelního křesťanství, jež následně spravovala určitá území a vytvářela kláštery, střediska učení a vzdělání. Zde bylo vybráno několik evangelií a ostatní byla ničena.Následovaly další koncily jež upravovali velikonoce, statut Ježíše, nebo trojjedinnost, otec- syn a duch svátý ... . De facto reagovaly na požadavky doby. Zde pak došlo k rozdělení na západní Římské a východní Byzantské. Prapůvodní křesťanství je možné i dnes nalézt v Iráku a vlastně i napomáhalo muslimům formovat jejich víru. Dokonce kdyby byl zvolen jiný biskup v Konstantinopoli tak by dnešní centrum křesťanství mohlo být v Bagdádu. Následovalo stěhování národ, vyplenění Říma a vznik Franské říše, kde Karel Veliký určitou lstí tehdejšího papeže, byl korunován na římského císaře, což je úsvit středověku a naší civilizace. Konstantin a Metoděj na Moravě vlastně položil základy pro východní křesťanství pravoslaví, jež se šířilo v rámci putování poutníků a duchovních a tím jej prostí lidé přijali  jako své, nikoliv od vládce, východní Evropa. Ruská říše je vlastně dědicem Konstantinopole a zde došlo k určitému prolnutí a jiný osud východní Evropy a víry ... .

Proč hořkých?:)

Jak víte, že to bylo sepsáno 40 let po Kristově smrti? To neví totiž nikdo. Je to jen datum, které historici znají jako datum, kdy máme o tomto první záznam..., případně je to domněnka na základě určitých historických dat,.ale to neznamená, že nic nebylo předtím. To je jedna věc....ta druhá je, že evangelia znaly křesťanské obce v té podobě jak je známe dnes ještě před vámi uvedeným rokem údajného prvního sepsání....viz listy Pavla. To je to samé jako se usuzuje, že Janovo evangelium bylo sepsáni kolem roku sto, jen proto, že z té doby máme fragment P 52. Ale to vypovídá jen on tom nálezu z té doby. Nic už to neřekne, kdy to evangelium bylo skutečně sepsáno a kolikáty je toto opis.   A dále to nemá smysl se vyjadřovat. Na to není v diskusi dost prostoru

Myslím, že z Pavlových dopisů lze nanejvýš usoudit, že někde byli nějací lidé, co věřili tomu, že Ježíš něco podobného kázal

Takový ten typický pisálek, tak to jediná pravda.

Když chcete věřit, věřte. Když chcete někoho kritizovat, argumentujte.

Příště budete tvrdit, že sekularisté a ateisté nikdy nikoho pro jeho náboženství nezabili... Evangelia 40, 100, 200 i 300 let po Ježíšově smrti jsou stále objektivněji relevantnější než spisky pseudo-historiků z post-křesťanské éry 19.-21. století.

Tyto úvahy a historická fakta mohou být v lecčemc zajímavá, ale nemění nic na podstatě věci. Víra v boha, křesťanství a jiné víry jsou pro člověka té či oné specifiky životně nutné, nepostradatelné a nevymýtitelné.

nejsou

zajímavé

Je tu 13 a ten říká tu skutečnost kdy křesťanství  jeho profil vytvářela doba a nese otisk i potřebu své doby.

Zde nejde tak o samotné křesťanství ale o fakt že na to přijdeme, ale nesmíme zapomínat na tu skutečnost že tu před námi byli další a před ... .

Víceméně je to o nás a o určitém osobnostním prahu dozrání, jež takto potřebujeme ventilovat aniž si uvědomíme že už je to dávno známo, ale potřeba společnosti a křesťanství zde je postavena na jiných hodnotách a potřebách. Navíc není tu pro všechny ale pro ty jež k tomu mají svůj tah.

Vlastně to vytváří společenskou diverzitu, různých potřeba vnímání jsoucnosti, což je pro ekosystém hodně důležité, než jej neustále upravovat podle tzv. pravdy doby ... .

Není to noc nového pod sluncem ... .