Přečetl jsem celou diskusi a o tom hlavním výsledku, vychovaném jedinci, toho bylo málo. Je to velmi těžké rozhodování, ale mne vede několik výpovědí a jedna osobní známost těch, kteří byli v takové rodině z řady. Ušlápnuté ego, šikana na základce a ještě na gymplu uslyšel, zda to už s tátama zkusil. Jestli se má něco řešit, tak vedle klasické adopce byly nejlepší výsledky t.z. velkých rodinách, kde bylo pět nebo šest dětí různého věku. Pro malé procento "zmetků" je tento způsob, jak snížit počty dětí v ústavech, pouze na okraji.

Co se o problému začalo mluvit, pořád se mi v hlavě mele, že děti v homosexuálních párech už jsou "za hranou". Jenže co v posledních letech sleduji, jak šílené to mohou mít děti v situacích tradičních (děti v úplných rodinách, děti s matkami), přestávám to cítit jednoznačně. Děti potřebují stabilitu a podnětné prostředí. Bezpečí. A nejspíš jim bude (?) lépe s homosexuálním párem, kde tohle bude mít, než tam, kde se o něj "tradiční prostředí" nepostará.

No jo, není to lehké.

Vedle me zije rodinka - dve maminky + dite a funguje docela dobre.

Hezky clanek. 

Rodiče už to vědělo, když vám dávali jméno

 vám autore karma...Velmi hezký článek.

Dnes již ideální stavba rodiny pozbyla aktuálnosti, byť je to možná chybou. Ale oč lepší je dysfunkční model rodiny, ve složení táta( alkoholik např. ne zcela ojedinělý jev) x máma( sociálně nezralá, též neojedinělé) x děti  OPROTI fungující rodině složené ze zodpovědných a milujících lidí stejnýho pohlaví? Kolik rodin funguje bez otce, nebo bez matky, nebo naopak složeně ve velkých rodinách ( tím pádem s dvěma otci a dvěma matkami) ? Proč by dva muži, nebo dvě ženy které jsou v partnerském úředně potvrzeném vztahu nemohli vychovat sebevědomé a morálně a sociálně zralé dítě? ROZHODNĚ není jedno, jestli je dítě v ústavu, nebo v nestandartní rodině. Jakákoli milující rodina je lepší než ústav.

Buď existuje nějaká ideální konstrukce rodiny, nebo nic takového není. Pokud neexistuje, pak je jedno, jestli ty děti jsou v ústavu nebo u jiné formě nepřirozené komunity. Současný problém není problémem opuštěných dětí, ale problémem homosexuálů a tradiční rodina se proto relativizuje účelově.

Já nejsem příznivec adopcí homosexuálů, přesto by tady jistá možnost být měla. A není jedno, zda li je dítě v ústavu nebo v adopci, třeba u homosexuálů...Ústav nedokáže dát , to co jednotlivec, který dítě vychovává. Moje kamarádka má s manželem dvě děti v pěstounské péči a často jezdí do dětských domovů. A tvrdí, a já ji věřím, že ty děti by šli rády a do pěstounské péče i k homosexuálnímu páru. Samozřejmě by museli projít testy stejně jako hetero pár, a to není jednoduché..

Výborně

Přítelkyně