Vánoce očima vegetariána

Rok se s rokem sešel a opět jsou zde Vánoce. Období, kdy je v našich luzích a hájích přece jen více klidu než po zbytek roku.

A přece mají tyto svátky i svůj velký stín v podobě masivního zabíjení kaprů a jiných druhů ryb, které končí na štědrovečerním stole.

Jsem již 33 let vegetarián a po celou tuto dobu se kádím s kapry vyhýbám. Pohled na živé tvory tísnící se v malém prostoru kádí a čekající na smrt mi není příjemný. Až letos jsem se rozhodl k jedné z kádí zajít a kapra koupit. Ne proto, že by se u mě náhle projevila nezvladatelná touha po rybím mase, ale proto, abych alespoň jednomu z těchto tvorů daroval svobodu. Zašel jsem pak k nedaleké řece Ostravici a kapra vypustil do vody.

Mnozí namítnou, že takto vypuštěný kapr dlouho v přírodě nepřežije. Možná. Ale kdyby nebyl němý, jistě by nám sdělil, že raději dožije svůj život svobodně v přírodě, než aby byl zabit nožem svého kata.

Vánoce jsou spojeny s oslavou narození Krista. V křesťanské tradici byl Ježíš Kristus někým, kdo neměl problém s lovem a konzumací ryb. Dokonce dokázal zázračně naplnit rybářské sítě rybami. Tyto příběhy jsou však jen překroucenými symbolickými obrazy. Ryby jsou astrologickým znamením, které se ujímalo vlády nad Zemí v době příchodu Krista, a staly se tak symbolem jeho učení.

Některé raně křesťanské texty nám ukazují v mnohém odlišný obraz Ježíše oproti pozdější tradici. Ježíš v nich vystupuje jako přirozený vegetarián a s láskou se neobrací jen k lidem, ale ke všem živým tvorům. Příkladem takového textu je fragment evangelia, který uchovávalo společenství Esejců a který se již ve starověku dostal až do Tibetu:

„Nikdo nemůže ubližovat ani zabíjet, poněvadž svět má být naplněn poznáním Jediného. A v těchto dnech chci ještě jednou uzavřít příměří se všemi zvířaty země, s ptáky v povětří, s rybami v mořích a se všemi ostatními stvořeními země. Chci rozlomit luky, šípy, meče a všechny nástroje války odklidit ze země, aby lidé i zvířata mohli žít v míru.“