Pro Čechy by obrana velký význam neměla pro Evropu rozhodující.

Historik Tůma připomněl, jak na tom byla vychvalovaná čs.armáda: byla nemoderní, protože neměla protitankové ani protiletadlové zbraně a čs,letadla byla pomalá, nekonkurenceschopná. Hodně mužů by zemřelo zbytečně, a i když bychom bojovali, velmi pravděpodobně by i díky prohře vyhráli zase komunisti. Hitler nás nenáviděl a dal by to poraženému národu pěkně sežrat, hodně lidí by šlo do Osvětimi.

A cca 1200 ks PTK vz. 34, 36 a 37 se nepočítá? O vzduchu nespekuluji, PVO v podstatě neexistovala.

Za třetí Češi svým procentuálním zastoupením tvořili v Československu sice významnou, ale přesto pouhou menšinu

Pane autore, Češi tehdy netvořili menšinu, protože jich bylo 6,7 mil. což bylo 51%, Němců 23% a zdaleka ne všichni chtěli bojovat za Hitlera.

Vím, že to bylo nějak kolem padesáti procent. To není až tak důležité. Jistě ne všichni Němci byli pro Hitlera, ale ve již ve volbách v roce 1935 získala Sudetoněmecká strana hlas výrazné většiny německého obyvatelstva a stala se nejsilnější stranou v čs parlamentu.

Jestli jsme se bránit měli nebo ne je otázkou názoru, takže to rozvádět nebudu. Jinak ale dobrý blog.

Relevantní článek, avšak jedna podstatná věc v něm chybí:

J.V.Stalin byl k uzavření smlouvy s Hitlerem dohnán právě podpisem Mnichovské dohody.

To je pěkný nesmysl. To psali na Sputniku?

Pochvala za velmi dobrý článek a rozumný přístup k tehdejším událostem. karma

... kdyby Francie s pomocí Británie splnila své smluvní závazky a v případě německé agrese proti Československu by zaútočila na německou západní hranici ....

Podívejte se na Polsko. Polsko mělo spojeneckou smlouvu s Francií i Británií a jak mu tyto státy pomohly? Francie Sárskou pidiofenzívou (postup o 15 km a po té stažení zpět) a Británie shazováním letáků na Německo (s rozkazem "rozbalovat, ať to někoho na zemi nezabije) ...

Minulé pondělí uvedli v Reportérech ČT informaci o tom, že Beneš měl asi na Mnichovské dohodě největší podíl, že ji snad bez vědomí ostatních politiků u Francouzů předjednal právě proto, že si byl vědom slabostí československé obrany a ukazovali tam nějaké písemnosti, kterými tento dohad doložili. Beneš rozhodně neoplýval rozhodností ani statečností, spíše byl zdatný pletichář a důsledky jeho pletich byly pro Československo zásadní už i proto, že údajně chystali Hitlerovi generálové na Hitlera v r. 1938 atentát ihned poté, co by zahájil válku. Protože ale za rok zmohutněla jeho politická síla, vzdali to.

Dne 21. září 1938 v 07:30 hodin odeslala naše vláda souhlas s anglo- francouským návrhem na odstoupení pohraničí.

Polsko se bránilo za druhé světové války na dvou frontách a podle počtů obyvatel mělo největší oběti na životech. Sovětizovat Polsko dalo SSSR hodně práce a definitivně se jim to podařilo až v roce 1963, kdy byl potlačen poslední partyzánský odboj. Někteří češi bojovali na západ a na východě, a další pracovali pilně v době okupace v nacistických zbrojovkách a dostávali za vzornou práci více potravinových lístků, poukazy na dovolenou a do lázní.

Polsko se bránilo poté, co po nástupu Hitlera k moci zlepšila své vztahy k Německu a jako první uzavřelo s ním smlouvu o neútočení. Polsko se bránilo rok poté, co využilo Mnichova aby si na náš úkor ukradli Těšínsko. Churchill to označil ve svém životopise za akt největšího hyenismu.

A až se Hitler obrátil proti samotným Polákům, tak teprve pak se začali bránit, s tím, že počítali s pomocí Francie a Británie, které se zavázaly Polsku pomoci.

Pro tento a podobné články je typické, že se ani letmo nezmiňují o národní cti. V jednom svém starším článku jsem připomněl, že ani malé evropské zemičky jako Dánsko, Belgie nebo Holandsko se nevzdaly bez boje. Kapitulovaly po několika dnech, ale při o b r a n ě své země a po boji. Národ /velmi nerad to slovo používám, ale budiž/ se nemá za co stydět. Mobilizovalo 1.250.000 občanů - postavili se k boji a na rozdíl od autora nemysleli na materiální škody, ale na čest, svobodu a demokracii. Ten, kdo selhal, byli / pokolikáté už v českých dějinách !?/ politici, s jejichž zbabělostí mohl Hitler počítat jako s faktem.

Vysedávání v obřích kancelářích ministerských paláců, bydlení ve vládních vilách, služební limuzíny s řidičem, šmeliny se státním majetkem a dotacemi, nekonečný rej recepcí, honů, hostin. Toť vpravdě smysl života českého politika tehdy i dnes. A ve chvílích skutečného ohrožení státu se zhroutili jako hysterická stará panna.

Odevzdání vlastní země nepříteli bez boje je pro evropského politika tabu nejtabuizovanější už 3.000 let, nejméně od dob starého Řecka. Mohu umřít v boji, ale nemohu žít v hanbě. Jen čeští politici a někteří autoři článku to nechápou nebo nechtějí slyšet.

Jednu poznámku. V den podpisu mnichovské dohody byl největším kritikem rozhodnutí Beneše dohodu přijmout jistý pan Moravec.

Pokud někdo poškodil čest Čechů a zdrojem hanby v té době, pak jsou to ti, kteří se dopustili násilí při odsunu Němců v roce 1945, který sám o sobě byl zákonným aktem na základě dohody mocností a logickým důsledkem postoje velké většiny německé menšiny v době Mnichova.