Ještě jsem si všimnul jedné důležité věci.

Ve svém článku se zmiňujete o "karmě" a "reinkarnaci". Názorným způsobem jste demonstroval, o jak špatnou nauku jde.

Cituji Vás: "Domnívám se, že podle zákona karmy se v následujících životech museli ti, co vykonávali tato zvěrstva (invaze Izraelitů do Kanánu), sami stát obětí obdobných zvěrstev, aby skrz tento těžký prožitek sami v sobě vytvořili vlastnost, která jim při konání těchto již dávných skutků chyběla - soucit s bližními."

Jinými slovy jste řekl - dobře se stalo, že byly stvořeny koncentrační tábory - v nich si Židé vlastně vylepšovali karmu.Zní to naprosto děsivě, ale to je faktický význam Vašeho výroku.

Nauka o reinkarnaci nutí lidi dívat se na trpící jako na někoho, kdo trpí oprávněně. Například ten, kdo je přesvědčen o pravdivosti nauky o reinkarnaci, nutně předpokládá, že slepý člověk je slepý, protože patrně v minulém životě někoho oslepil nebo někomu jinak vážně ublížil. Vlastně si v duchu říkáte: "dobře se mu děje, zaslouží si to, potřebuje to. Trpí, aby byl lepší". Nauka o reinkarnaci lidi nutí dívat se na trpící jako na napravované hříšníky. Nutí je vidět v nich zlo, ačkoli o těch lidech nic netuší. Taková nauka je zhoubná, vede k relativizaci zla a tedy k bezcitnosti.

Nic není černobílé. Všichni netrpí za hříchy minulých životů, většinou však ano. Ano domnívám se, že židé trpěli v koncentračním táboře hlavně díky své karmě z minulých životů. Stejně, jako si myslím, že jejich vrazi v koncentrácích budou zase podobně trpět v následujícím životě. To, že Hitler vlastně byl osudem použit, jako vykonavatel trestu na hříšníky z minulých životů neznamená, že by konal dobro. Bylo to čisté zlo, které se nedá obhájit. Jak jinak se, ale ti kteří takové zlo vykonávají mají pochopit, že to co dělají je špatné, než že to zažijí sami na sobě? Ten prožitek je vnitřně změní a vytvoří v nich soucit s bližními.

Váš článek je sice zajímavý, ale v mnoha ohledech používáte chybná východiska.

Píšete například, že "je zřejmé, že Sumerové své vědomosti čerpali z poznání starých vyspělých civilizací, jakými byli např. Atlanťané". Nikoli. Není to ZŘEJMÉ. Kdyby to bylo ZŘEJMÉ, byla by to faktografie nikoli fantazie.

Daleko závažnější jsou však Vaše teorie, které označujete jako "éru válek". V souvislosti s biblickými citacemi používáte termín "genocida". Chceme-li pochopit Bibli, nestačí jen spojit dohromady Atlanťany, nauku o karmě a citace z Deuteronomia. Povrchním vnímáním biblických textů bychom mohli dojít k závěru, že například Pelištejce, úhlavní nepřátele Izraelitů, vyhubli právě Izraelité. Jenže to pochopitelně není pravda. Tento národ byl zdecimován při expanzi Perské říše a zcela ho pak vyhubli Řekové při tažení Alexandra Velikého. Biblický pisatel totiž nepopisuje události jen z pozice své vlastní současnosti, ale i z pozice budoucnosti. Důležité je totiž to konstatování o tom, že Hospodin "vydal tyto národy Izraelitům do rukou". Izraelité těžko mohli tyto národy vyhubit, jestliže o nějaký čas později s nimi čile obchodují. Obchodovali snad s mrtvolami? Těžko. Vysvětlení spočívá v rétorickém stylu nejstarších částí Bible. Biblický pisatel by popsal současného opilého řidiče, jako "slepého a mrtvého muže, jehož rod skončil". Logicky by předpokládal, že vychová stejně nezodpovědné potomky a že dříve nebo později jeho rod zanikne. Drtivá většina národů Blízkého východu přestala existovat - ne proto, že by je fyzicky vyhladili Židé, ale protože způsob jejich života v průběhu času vylučoval přežití. Některé zdejší národy měly navíc podivný zvyk spáchat při nějakém neúspěchu kolektivní sebevraždu - Hospodin je vydal Izraelitům do rukou - Hospodin jako záruka výšších principů, například, že zlo plodí zlo. Vítězi byli Izraelité, a to buď hned nebo za sto či tisíc let - biblický pisatel si tím byl jist a neznaje pravidel moderní reportáže, napsal: "vyhladili je jako klaté".

Dokončení příspěvku:

Navíc, z Bible je zřejmé, že národy Kanánu pronikali do tábora Izraelitů ještě v době, kdy se Izraelité zdržovali na poušti. Kanánci prováděli noční přepady Izraelitů, vyvraždovali jeho obyvatele a loupili nejen kořist, ale i například děti Izraelitů, aby je pak zaživa a hromadně smažili na roštech a pánvích - jako oběť pro své bohy - a to v době, kdy Izraelité proti nikomu nebojovali. Tvrdit, že izraelské dějiny "jsou jednou z hlavních duchovních příčin zločinů nacistů" je naprosto přehnané a nesmyslné. Jericho bylo podle Bible dobyto také jediným útokem a obyvatelé byli taktéž "vyhubeni jako klatí". Kultura obyvatel tohoto města skutečně zmizela z povrchu zemského, ale až o stovky let později - Bible nerozlišuje mezi minulostí, přítomností a budoucností. Když Hospodin někoho vydá někomu do rukou, tak to platí v okamžiku, kdy to bylo řečeno, ne jen v době, kdy se to "měřitelně" stane. Tak své svědectví chápe biblický pisatel. Bible nebyla napsána, aby popisovala události minulé, ale aby oslovila ty, kteří přijdou. Má oslovit ty, kteří ji právě teď čtou. Některé principy zakotvené v Bibli jsou jednoduché, ale některé vyžadují opravdu hluboké studium, a to jsou právě ty pasáže, které jste citoval. Proč například Hospodin v té citaci říká: "Pohleď, už to začíná!". Jen rozbor této jediné věty lze vypracovat na několika stránkách. Proto také Bible překonala v identické podobě propasti tisíciletí a stále jde o živé slovo - stále mluví jakoby o nových věcech. Některé verše začnou být pochopitelné až v určité době - protože prostě hovoří do určité konkrétní doby. Některé verše získaly svůj význam několik tisíc let poté, co byly napsány - "otevřely" se v době, do níž hovoří. Těžko hovořit o tom, že by tehdejším Izraelitům chyběl soucit s bližními - vždyť v jejich filozofii se mezi národy, kde se běžně prováděly lidské oběti, objevila absolutní posvátnost a nedotknutelnost lidského života.

Jen tak ze zvědavosti by mne zajímalo, zda někdo dělal testy DNA u Židů. Měli by všichni být potomky Abrhámovy. I když například král David měl babičku Moabitku, ostatně byl to blonďák a měl modré oči. Svědčí to o tom, že občas docházelo k míšení. Testy DNA by ukázaly, zda to byl vyjímečný případ nebo častý jev.

Židé se příliš nemísí s ostatními, ale občas asi ano.

Rozhodně jsem proti tomu, abyste psal slovo jednou s velkým, a jednou s malým písmenem. Buď Žid, nebo žid.

Zid je etnie, jako Cech, zid je nabozenstvi jako krestan. Nekdy se musi tak jindy onak

Tak to dopadne, když se do výkladu dějin pustí nikoliv historik, ale esoterik. Bože. 

A známý oponent. To je ta pluralita názorů. Kdyby existoval jen jeden pohled oficiálně historický, tak by byl pohled na svět hodně chudý.