Cituji. . . . ."Novinář na kterého by bylo dobré vzpomínat". . . . .Tak asi nejlepší "vzpomínkou" by bylo každoroční udělování ceny J.Petránka novinářům, kteří pokračovali v myšlenkách a stopách tohoto pána. Jenže, našel by se někdo takový vůbec?

Krym je vlastně taková velká vesnice postavená na počest křižníku Potěmkin.

Pa Petránek byl opravdu novinář v plném rozsahu svého vyznání, ale v tomto hodnocení se dostal mimo jeho hranice. Hodnotil, a zcela správně a výstižně, pragmatičnost anexe Krymu, ale právě tím a zvolenými příměry svým hodnotám nedostál. Tím však nechci zatracovat jeho pozitiva.

Pro komunistickou ČT, vedenou oddaným komunistou do posledních dnů 1989 Dvořákem, nebyl Petránek vítaný. A je s podivem, kolik (krypto-) komunistů tohle vedení vychvaluje.

V poslední době byl dobrý jen tak pro Parlamentní listy

Tím chcete říct, že už jenom na Parlamentních listech je svoboda projevu? Jestli ano, tak je to smutné.

Až na konec života, kdy zešílel byl fajn

Petránek měl svobodný, nezávislý pohled na všechny události světa a proto pro něj byla naše "svobodná" média, včetně ČT zapovězená. Podobně dopadla Eva Fillipi, velvyslankyně ČR v Sýrii.

Řekl byste, že česká žurnalistika prochází krizí? Jakou roli by dnes podle Vás měla zastávat? Měla by být oním „hlídacím psem demokracie“?

Naše žurnalistika je ve stejné situaci, jako jsou žurnalistiky v jiných evropských zemích. Nezapomínejme, že tak jako rozhlas byl převálcován obrovskou spoustou televizních kanálů, tak i internet a spousta větších firem, které na internetu jsou, tzv. sociální sítě, se teď dostávají do úplně jiné situace, než v jaké byl tisk. Každé noviny budou zápasit o své čtenáře tak, jako zápasí televize a rozhlas o své diváky a posluchače. Proto bych šetřil s termíny jako krize žurnalistiky. Krize žurnalistiky může být v tom, že jak rozhlas, tak televize, noviny nebo sociální sítě neumí poradit s tím, co je v dnešní době důležité. Velice mě mrzí, že jak Český rozhlas, tak Česká televize – a týká se to médií i v jiných zemích – nedokáže racionálně vybírat to, co je důležité, a dávat to na „stříbrném podnosu“ divákům, posluchačům a čtenářům. Je třeba veliký nadhled a chtělo by to zamyslet se nad tím, jak má vypadat rozhlasové a televizní vysílání a jak má vypadat i novinařina. V tomto případě tedy žurnalistika prochází krizí nadhledu a nabízí se otázka, jakým způsobem by se měla zabývat světovými i domácími záležitostmi všechna média.

(výtažek z rozhovoru s panem Petránkem)

Byl to PAN NOVINÁŘ

.......Také vřele souhlasím! Mám uloženo několik jeho vystoupení, stojí to za to!

Jeho poslední vystoupení v TV bylo v Interwiev, kdy bojoval s redaktorkou, samozřejmě výborná argumentace z jeho strany, pak už si neškrtl. Natrvalo!

Jan Petránek byl vyýjimečný člověk, a výjimečný novinář. Jeden z našich nejlepších. Možná jako poslední z těch , kdo mu dali příležitost vyjádřit se i k dnešku, byla redakce Týdeníku ROZHLAS, kde po nějakou dobu psal pravidelně sloupky. Nenechala jsem si je ujít. Jeho čas se bohužel naplnil. Čest jeho památce. (Pěkně o něm napsalv Deníku i Ivan Hoffman). Karma.

Podepisuji v plném rozsahu .