Napříč Jižní Amerikou

Již od dětství mě lákala návštěva tajemných míst naší planety. Mnoho z nich se nachází na území Jižní Ameriky, zejména v Peru a Bolívii.

Když mi to nyní osud umožnil, rozhodl jsem se tyto země navštívit a k tomu jsem přidal ještě Argentinu a Brazílii v rámci třítýdenního zájezdu „Napříč Jižní Amerikou“, pořádaného jednou z cestovních kanceláří.

Cesta pouštěmi Peru

Cesta začala v úterý 14. dubna v 6 hodin ráno odletem z Prahy přes Amsterdam do Limy. Více než dvanáct hodin dlouhý let nizozemskou společností KLM byl úporný a nekonečný. Večer jsme si ale již užívali postele v hotelu v centru Limy.

Následující den začalo poznávání Peru prohlídkou Limy, kterou založili španělští dobyvatelé na počátku 16. století pod vedením F. Pizzara, jenž má v Limě sochu i hrob v katedrále.

Z Limy jsme se ne zrovna fotogenickou pouštní krajinou vydali podél Pacifiku na jih, na poloostrov Paracas. Zde nás další den čekala vyhlídková plavba za vodním ptactvem, tuleni a tučňáky ostrovů Islas Ballestas.

Při plavbě jsme mohli spatřit i tajemný trojzubec, který ve zdejší poušti zanechali zástupci staré civilizace.

Z Paracasu vedla cesta přes město Ica do Nazky. Zde jsme absolvovali vyhlídkový let nad slavnými obrazci, o jejichž vysvětlení se učenci přou již desetiletí. Hodně jsem se na tento let těšil, nicméně nakonec jsem se modlil za brzké přistání kvůli žaludeční nevolnosti.

Cuzco a Machu Picchu

Večer jsme opustili Nazku a dálkovým autobusem zamířili do bývalé metropole říše Inků, bájného Cuzca. Město mě zaujalo a okouzlilo svými stavbami i atmosférou. Zatímco Lima má již charakter spíše připomínající evropské město, zde je stále možné cítit starého indiánského ducha.

Odtud jsme podnikali výlety do „Posvátného údolí Inků“ a k legendárnímu Machu Picchu. Počasí příliš nepřálo, často pršelo, což je věc, se kterou je třeba v Andách počítat. I Machu Picchu bylo původně zcela zahaleno v mlze, ta se však nakonec přece jen rozplynula.

Zatímco Machu Picchu bylo plné turistů, sousední strmý vrchol Huayna Picchu byl místem, kde bylo možno mnohem více okusit atmosféru tohoto duchovního střediska minulosti, ačkoliv výhled na strmé srázy v okolí u některých návštěvníků vyvolával panickou ataku.

Cuzco a jeho okolí jsou historicky spojovány s Inky. Nicméně Inkové jen navazovali na starší tradici mnohem vyspělejších civilizací, jejichž stavby lze poznat podle obřích kamenů do sebe naprosto přesně zapadajících. Této kvality incké stavby nedosahovaly.

Z Arequipy do La Pazu

Z Cuzca jsme se letecky přesunuli do starého koloniálního města Arequipa se slavným klášterem Santa Catalina. Odtud jsme se vydali na cestu přes nejvyšší bod trasy ve výšce 4910 m n. m. k jednomu z nejhlubších kaňonů světa, kaňonu Colca, s vyhlídkou, na které lze při troše štěstí spatřit kondory. My to štěstí neměli. Kondora jsme však nakonec přece jen zahlédli při další cestě autobusem.

Dalším cílem putování bylo město Puno a odtud vyhlídková plavba po jezeře Titicaca na jeden z rákosových ostrovů Uros. I zde nás trochu potrápilo počasí. Nicméně po čase přece jen přestalo pršet, oblačnost se rozplynula a hranici mezi Peru a Bolívií u jezera Titicaca jsme překročili za jasné modré oblohy.

Následovala prohlídka Tiwanaku, archeologické lokality města, jehož stáří podle některých esoteriků sahá až stovky tisíc let do minulosti.

Odtud už byl jen kousek do nejvýše položeného hlavního města světa, La Pazu, s unikátním systémem lanovek nahrazujícím městskou hromadnou dopravu.

Buenos Aires

Po prohlídce La Pazu jsme z nejvýše položeného civilního letiště světa (4200 m n. m.) odletěli přes bolivijské město Santa Cruz do metropole Argentiny Buenos Aires, nacházející se v nekonečné rovině a nazývané Paříží Jižní Ameriky.

Město mě příjemně překvapilo. Zvlášť pak vliv, který jsem cítil uvnitř metropolitní katedrály, kde byla vystavena i kopie Turínského plátna.

Vodopády Iguazú

Cesta Jižní Amerikou byla velmi náročná kvůli obrovským vzdálenostem, které bylo třeba překonat. O to krásnější a uklidňující pak byla návštěva jednoho z rájů na Zemi – vodopádů Iguazú, nacházejících se uprostřed bujného pralesa mezi Argentinou a Brazílií. Pohled na prudce tekoucí vodu je ohromující.

V minulosti zde probíhaly jezuitské misie zachycené v oscarovém filmu Misie, natočeném právě zde.

Rio de Janeiro

Slavné Rio představovalo vrchol celé cesty. Hlavním bodem programu byla návštěva sochy Krista nad městem. Na vyhlídce se tlačily davy turistů. Ti však často nešli do malé kaple uvnitř komplexu, kde bylo možné zažít silný duchovní klid a blízkost Krista, ochránce města.

Na závěr nemohlo chybět koupání ve vodách Atlantiku na pláži Copacabana, v jejíž blízkosti jsme byli ubytováni. Museli jsme přitom obejít staveniště obřího pódia, kde den po našem odjezdu měla velký koncert zpěvačka Shakira, kterého se zúčastnily dva miliony lidí.

Z Ria jsme se domů vraceli leteckou společností Air France přes Paříž do Prahy. I přes řadu cestovních útrap si myslím, že jsem cestu přečkal ve zdraví a získal řadu nových zkušeností.

Podrobněji na mém FCB