V éře desetiprocentní nezaměstnanosti byli všichni tito nezaměstnaní považováni za příživníky, kteří nechtějí pracovat. Všimněte si, že šest procent těchto nemakačenků dnes pracují. Jak to tedy je?

Podle mě jde toliko o výši odměny za práci. Za 100 000 se z každého nemakačenka stane pilná včelička. Zadarmo ani kuře nehrabe.

Poznámka: Nejde o ta procenta. Ta jsou čistě ilustrativní.

Jedna poznámka k některým diskutujícím. I v dnešní době nedostatku zaměstnanců v některých oborech je rovnice nezaměstnaný=lempl který nechce pracovat velmi zjednodušující. Svět není černobílý a každý člověk je jiný. Soudit je snadné, ale pochopit člověka v celé jeho hloubce je mnohem obtížnější. I proto má existenční minimum svůj význam a mělo by mít odpovídající hodnotu. Závist vůči takovému člověku je pouze znakem toho, že dotyčný je tak nešťastným člověkem, že závidí i těm chudobným jejich chudobu.

Stanovení existenčního minima má především význam sociálně základního parametru. Od něj se potom odvíjí životní minimum, přídavky na dítě a dávky v hmotné nouzi.

To, že kdo kritizuje dlouhodobě nezaměstnané jim závidí jejich dávky, je potom pseudoargument na úrovni např. takového, že kdo kritizuje Babiše je pro rozkrádání naší země.

k tomu 60procent ve stravenkách které jsou za prvé diskriminační za druhé uplatnit bez dalších nákladů je prakticky nelze a za třetí je to porušení hromady zákonů které paradoxně mají zaručit úroveň výši příspěvku který takto ponížen není příspěvkem nouze na živobytí..lékaře dopravu energie poplatky nezaplatíte naopak spadnete do finanční pasti a dluhům...u klientů řešíme denně a je to opravdu šílené

Velmi správný článek, karma

Článek je povrchně a jednostranně zaměřen. Navíc napsaný tak polovičatě, aby z něj chudoba a beznaděj lidí cákaly na všechny strany.

-existenční maximum pobírají automaticky lidé, kteří nemají vůli si sami zlepšit své postavení. Laicky řečeno kašlou i na spolupráci s ÚP, kašlou na všechno. Jinak berou ŽM.

-s pobíráním životního minima mají potom nárok na řadu jiných dávek a výsad. Například na příplatek na bydlení, jednorázovou podporu, přístup k oblečení z charitativních sbírek, do různých azylových domů apod.

-nějaká pochybná statistika Maláčové vůbec neříká nic o tom, že tito lidé nemohou pracovat, nýbrž říká, že už objektivně nechtějí. Ten kdo ztratil pracovní návyky ať si je kouká rychle zase najít. Lenost není choroba, nýbrž rozhodnutí vlastního stylu života.

-máme zde nebývalou poptávku po pracovnících všeho druhu a budeme plakat nad tím, že mnozí nemohou pracovat? kdy jindy se jasněji prokázalo, že část obyvatelstva se raději nechá vydržovat v relativní chudobě, než aby se sami začali chovat zodpovědně?

-lidé na existenčním minimu okrádají nás všechny. Neplatí sociální odvody, ale svá práva v této oblasti berou jako samozřejmost. To stejné i ve zdravotnictví.

-lidé na existenčním minimu jsou většinou zatížení mnoha exekucemi a jinými dluhy. A to je ten pravý důvod, proč pracovat nechtějí! museli by začít splácet své dluhy. Jak jednoduché, že?

-máme nejvýkonnější sociální síť v porovnání s jinými. A velmi štědrý sociální systém.

Oprava: existenční maximum...má být existenční minimum, samozřejmě. Existenční maximum pobírá od státu Babiš.

Tato diskuze je poněkud smutná. Někteří závidí jiným i tu chudobu. Nebo opravdu věří, že je terno přežívat za 2000 měsíčně ?

Ano, nejlépe je označit jakoukoliv konstruktivní kritiku za závist a problém se sám vyřeší. Gratulace vaší logice.

Karma! Buď dát lidem opravdové minimum k přežití, nebo tu frašku jménem existenční minimum úplně zrušit a občane bojuj. (postarej se sám) Takhle je to jen výsměch těm nejchudším

Ano souhlasím. Když už tak tuto částku nazvat příspěvkem pro chudé, ale ne existenčním minimem, kterým reálně není.

Opravdu nesmysl v době, kdy je ekonomika hladová po pracovní síle a nezaměstnanost je tak nízká, že se daří nepracovat jen těm, kteří fakt hodně, ale hodně nechtějí.

My totiž skutečně máme velmi štědrý stát. A není moc pravděpodobné, že by někdo nemocný nebo čerstvě nezaměstnaný, jinak do té doby spořádaný měl vůbec příležitost žít s existenčního minima. To až tehdy, když nad ním zlomí hůl i ten intenzivně a dlouho zachraňující stát.

S tím dostatkem práce bych to tak růžově neviděl. Firmy chtějí hlavně novodobé otroky z ciziny. Tito pracovníci nemarodí.nechtějí žádné placené volna,jsou mladí a výkonní,drží hubu a neodmlouvají když se porušuje bezpečnost práce a jsou nahraditelní během pár hodin.

A když bydlíte s někým, kdo má příjem, důchod, tedy se může postarat rodina, úspory, stavební spoření, tak nedostanete ani existenční, vůbec nic.

Byly doby, kdy nic takového neexistovalo a lidé se museli snažit, aby přežili. Díky tomu jsme tam, kde jsme. Přijít ve středověku se sociální politikou a sadou všemožných podpor, tak místo civilizovaného lidstva tu máme tlupu lenochů.