Jak funguje astrologie?

Je tomu jen několik století, kdy Astrologie byla chápána jako vážená vědní disciplína a byla vyučována na všech evropských univerzitách.

Dnes je ve vědeckých kruzích často vnímána jako pavěda, kterou se zabývají jen lidé poněkud mdlého rozumu, nebo ti, kteří chtějí zbohatnout na naivitě části lidské populace, která v astrologické předpovědi stále věří.

Domnívám se, že toto dnešní vnímání astrologie vychází často z jejího nepochopení. Kritici astrologie se domnívají, že astrologové věří v jakési tajuplné síly, kterými planety na nás působí. Ve skutečnosti tomu však takto není. Pohyby a měnící se konstelace planet nejsou příčinou toho, co nás v životě potkává. Pouze to, co nazýváme osudem, popisují.

Abych osvětlil princip astrologie, rozhodl jsem se použít úvodní citát z poměrně známého textu. Je jím Janovo evangelium.

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

Pojem Slovo je překladem řeckého „Logos“, což znamená v podstatě tvůrčí myšlenka. Citát hovoří o tom, že vše je myšlenka. Jinými slovy nejvyšší Myšlenka označována jako Bůh se projektuje do různých části stvořeného světa od samotného vesmírného celku, sluneční soustavy, planety Země, člověka, živé buňky atd.

Jde jen o to, tuto „Myšlenku“ správně dekódovat a naučit se jí převádět do příslušné oblasti. K tomu nestačí jen rozum, ale potřebná je intuice. Bez ní není možné správně převést dění na obloze do podoby pochopení cesty lidského osudu. Tedy pouze mechanický výklad horoskopu je k ničemu, neb každá astrologická konstelace sama o sobě může být interpretována mnoha různými způsoby.

I když většina vědců moderní doby astrologii odmítá, jsou tu i výjimky. Jsou to lidé s duchovním pohledem na svět, pro které je přirozené, že vše v přírodě podléhá jasnému a logickému řádu. Patřil k nim i švýcarský psycholog C.G.Jung, který spolu s fyzikem Paulim studoval jev Synchronicity, souvztažnosti jevů v přírodě a společnosti. Jung pochopil, že souvztažnost mezi pozemským a nebeským děním je jednou z mnoha jejích podob. O astrologii napsal:

 Jestliže neosvícení lidé dodnes věří, že se mohou astrologii vysmívat a pohlížet na ni jako na pseudovědu, která patří minulosti, tak přece tuto vědu, jež v duši lidí zůstala živou, dnes, poprvé po třech stech letech univerzity opět připouštějí. Ze strany psychologie má astrologie plné uznání bez dalších výhrad, protože představuje sumu psychologických vědomostí starověku.

Já osobně se astrologii věnuji řadu let a měl jsem tak mnohokrát možnost si ověřit, že je pravdivá. Skeptiky tím sice nepřesvědčím, nicméně každý z nich má možnost si pravdivost této vědy ověřit, pokud u něj převládne touha po skutečném poznání reality světa.