Demokracie a cenzura

„Polský parlament schválil zákon o podřízení veřejnoprávních médií státní moci“. Takto zněla jedna ze zpráv o které se nejvíce diskutovalo na počátku roku 2016.

Polsko se tak pomalu začíná řadit v našich a západních mainstreamových médií po bok Putinova Ruska a Orbánova Maďarska. Tedy k zemím s autoritativním stylem vlády ve kterých je výrazná tendence k potlačování svobody médií a odmítání liberální demokracie.

Polské téma však bylo rychle překryto jinou události spojenou s kontrolou nad zpravodajskými médii. Německem začal v tomto týdnu hýbat obří skandál. Na Silvestra loňského roku bylo v Kolíně nad Rýnem sexuálně obtěžováno několik stovek žen převážně Syrskými uprchlíky a média přitom o tom mlčela. Postupně začaly vycházet podrobnosti o tom, jak každému kdo by ve veřejné debatě v televizi se odhodlal otevřeně hovořit o problémech s uprchlíky bylo řečeno, že rozhovor s ním bude přerušen.

Jinými slovy vyšlo najevo, že v zemi která o sobě hovoří, že hodnoty na kterých stojí platí svoboda slova a vyjadřování jen potud, dokud nepřekročíte určitou hranici zpravidla nazývanou  „politická korektnost“ v jejímž rámci bylo možno např. v Německu svobodně psát o násilných útocích německých radikálů na uprchlíky, zatímco o útocích uprchlíků na prosté Němce se veřejně hovořit nesmělo.

Problematika uprchlíků zdaleka není jedinou oblastí, na kterou byla v mainstreamově veřejné sféře zavedena cenzura. Zkuste třeba ve veřejném médiu vyslovit názor, že známé „Protokoly sionských mudrců“ nejsou padělkem, ale skutečně dílem malé skupiny židovských intelektuálů konce 19.stol. Nebo napsat, že si na základě technických expertíz myslíte, že 11.září si Američané ty mrakodrapy vyhodili do povětří sami. Bude pak ctěna Vaše svoboda slova a názoru, dostanete svůj hlas? Nebo se spíše stanete terčem mediálního lynče během kterého bude nazván extremistou, antisemitou, neofašistou, xenofobem a nevím čím ještě.

Ano tak to zkrátka je. Tolik přetřásané Putinovo Rusko jistě není vzornou zemi svobody slova, jak o tom píši kritici Ruska. Zároveň však platí, že k opravdové svobodě slova má daleko i náš západní demokratický svět.

To platí nejen ve sféře politiky, ale třeba i vědeckého bádání. Zkuste se stát vědcem a pak veřejně hlásat své od vědeckého mainstreamu odlišné názory. Třeba o tom, že nás pravidelně navštěvují mimozemšťané, že Egypt je dědicem Atlantidy a pyramidy byly postaveny s použitím psychických sil, schizofrenie je způsobena posedlostí zlými duchy, či rakovina jde úspěšně léčit vitální silou. S velkou pravděpodobností budete čelit urážkám, zesměšňování a konci vaší kariéry.  

To, že v Německu vyšlo najevo jak mainstramova média zamlčovala zločiny uprchlíků je důvodem k naději i obavám. Naděje spočívá v tom, že se konečně začíná hroutit mýtus o svobodě slova na Západě a pravda vychází najevo. Obavy spočívají v tom, že vše bylo důmyslně připraveno. Ukazuje se, že znásilňování žen bylo organizováno. Někdo mohl mít zájem o to, aby veřejnost byla poštvána proti uprchlíků i politikům. A to proto, že kalkuloval s tím, že zesílí volání pro omezení svobod a různých výdobytků demokracie v zájmu zachování větší bezpečnosti a pořádku. Ostatně toto vyneslo k moci kdysi i samotného Hitlera.