1) jazyk použitý k popisu přírody odpovídá jejímu charakteru. Abychom mohli sledovat gravitaci, stačí jednoduchý popis. Abychom odkryli její podstatu, jednoduchý popis nestačí. Je zásadní rozdíl mezi projevem (třeba člověka) a jeho vnitřní stavbou (třeba DNA).

2) Hmota žádně tajemství nemá. To jenom my něčemu nerozumíme a více či méně tušíme, jak je strukturovaná.

3) Uvidíme, kam dospěje umělá inteligence za několik set let. Určitě to ale nepochopíme, tedy se současnými možnostmi.

4) Naslouchání vlastnímu nitru - sorry, to už věda dávno překonala.

Problém je, že mysl sice je úžasný nástroj, ale má svá omezení, která odstraňuje objektivní věda. Starověcí filozofové na leccos přišli, ale v lecčems se také mýlili. Bez vědeckých nástrojů nejsme schopni rozlišit, co je pravdivý popis a co pouze náš teoretický konstrukt bez jakéhokoli vztahu k realitě.

Jsou oblasti, kde své omezení má, ale i objektivní věda a pak nezbývá než se "spolehnout" na mysl.

takové rozumné minimum - včetně v článku zmiňovaných odkazů

http://www.ceskapozice.cz/magazin/scitech/je-opravdu-higgsuv-boson

Sám tomu moc nerozumím, protože jakmile se snažím hlouběji zamyslet, začnu žasnout a to mi neumožňuje přemýšlet.

Aby někdo ve vědě objevil něco nového, potřebuje také vlastnosti, o kterých píšete. Pro teorii je nutná ještě dobrá znalost daného oboru, a experimentální ověření se podle povahy věci někdy bez nákladných zařízení neobejde.

Myslím, že se mýlíte. Ze samé podstaty věci jsou teoretičtí fyzici schopní hodně exaktního i abstraktního myšlení. Někde si sedět a meditovat je neuspokojuje z toho důvodu, že poznatky takto získané nejsou potvrditelné, a právě důkaz dělá ten rozdíl mezi chaotickou domněnkou a správnou teorií.

To co popisujete je způsob práce Faradaye, Newtona, Leibnize i Einsteina.

Ve své představě utvořili model fungování přírody a až následně nalezli nebo vytvořili vhodné matematické prostředky pro popis své představy.

Ohledně standardního modelu dnes skoro jistě víme, že o fungování přírody a dokonce po její podstatě toho moc nevíme. Viditelná klasická hmota tvoří pouze zlomek vesmíru a my o zbytku toho nevíme vlastně nic.

Ano, plně s Vámi souhlasím. Na počátku každého velkého vědeckého objevu stal intuitivní vhled do skutečnosti a teprve pak byla formulována daná teorie.