Slovo „esoterika“ vzbuzuje v současnosti u řady lidí pocit něčeho iracionálního a fantasmagorického.
Přesto všichni ti, kteří chtěli být ve svých oborech opravdově úspěšní, ať již jde o vědu, umění či politiku pochopili, že bez znalostí principů esoteriky to nejde.
Dokladem tohoto faktu je i historie Svobodných zednářů, tajné společnosti která byla založena před 300 lety 24.6.1717 v Londýně. Svým programem navázala na starší společnosti, které viděly své poslání ve střežení a uchovávání „tajného“, neboli esoterního vědění jakými byli ve středověku templáři, či cechy stavitelů katedrál a ve starověku například egyptští chrámoví kněží nebo řečtí pythagorejci.
Od doby svého vzniku, tato organizace významně ovlivnila dějiny Evropy a světa. V 18.století její představitelé ovlivnili francouzskou revoluci a stáli i za vznikem USA. Architektura města Washington nese jednoznačně pečeť Svobodných zednářů, kteří v projektu výstavby zohledňovali zásady posvátné geometrie. Ve stejném století najdeme výrazný vliv této společnosti i např. v hudebním díle W.A.Mozarta, který také byl jejím členem.
Jejími členy, či sympatizanty byli i mnohé významné osobnosti českého politického a uměleckého života. Vzpomeňme třeba Edvarda Beneše, Jana Masaryka, Karla Čapka či malíře Alfonse Muchu.
Dnes je organizace především centrem zájmu tzv. „konspiračních teoretiků“, kteří v ní vidí jednu ze zákulisních organizací, řídících svět. Někteří jí spojují až se satanismem, ač sami zednáři o sobě hovoří jako o stoupencích většího prosazování lidskosti a humanity.
Na světě není nic černé a bílé. Totéž platí i pro svobodné zednáře. Jejich spojovací nitkou je pochopení důležitosti esoterického vědění a z něho vyplývajících rituálů pro úspěch nejrůznějších aktivit. To co je odlišuje je životní zaměření a cíle ke kterým směřují. A tak jistě nalezneme zednáře a lóže skučně s bohumilou aktivitou, zaměřenou ve prospěch veřejnosti a lidstva. Stejně jako ty, u kterých tu jistotu mít nebudeme.
