Zdravé zdravotnictví = kvalitní péče = spokojený pacient

Představte si situaci, kdy největší zájem na  rychlém vyřešení vašich zdravotních problémů má někdo jiný než vy a vaše rodina. Nemuseli byste chodit po známých ani platit různé příplatky za pseudostandard, jako je televize na pokoji, která Vám lepší ošetření neposkytuje. Bylo by zde totiž zdravotnictví založené na tržním systému.

Poslední dobou se mluví o standartech, které zavedou do zdravotnictví řád, ale výstupy jsou nesmyslné a systém se tím nezmění, pro příklad:

-- Laparoskopické operace jsou považovány za nadstandart.  

Nedokážu si představit jak by nějaká pojišťovna v tržním zdravotnictví chtěla, aby její pacient byl rozřezán na operačním stole od ucha k patě. Musela  by platit delší pobyt v nemocnici, či  další budoucí operace a zákroky vzniklé například srůsty. Příkladem může být operace slepého střeva, kdy srůsty zaviní neplodnost a její léčba či umělé oplodnění stojí i statisíce. 

Na druhou stranu by v tržním systému, kdy  nemocnice na základě výběrového řízení pojišťoven vysoutěží cenu za  operaci, jejíž součástí jsou předoperační vyšetření, operace, veškerá pooperační péče včetně reoperace, tak by jistě nemocnice prováděli laparoskopické operace, místo odborné výroby tržných ran od ucha k patě.

-- Léčba vysokého tlaku - nadstandart nové léky.

Lékaři předepisují levné léky kvůli limitům, ale pacient bere další 3 léky, protože ty levné mají vedlejší účinky a navíc je u těchto levných léků nutný pravidelný týdenní dohled lékaře. Přitom léky bez vedlejších účinků, které nejsou tak náročné na dávkování a tedy týdenní docházení k lékaři, jsou dražší jen o tisíc korun na měsíc. Lékaři potřebují pacienty a tak jim to asi moc nevadí.

Zavedení tržního systému.

By spočíval ve výběrových řízeních jak na operace tak na léky a další služby. Pojištovna by v jednotlivých krajích vyhlásila kolik požaduje operací typu xxx podle počtu a skladby pojištěnců. Nemocnice by pak podali nabídky např. za jakou cenu udělají 300 operací kyčle. Podobně by mohli soutěžit dodavalele léků.

Obě instituce by v systému tržního zdravotnictví měli zájem na co nejkvalitnější operaci,  nemocnice by používaly metody, které by vedly k co nejmenšímu množství reklamací a co nejkratší době hospitalizace a kde léčba běžných problémů nezaměstnává celodenně pacienta i lékaře. Zájmem pojišťoven by byl rychle uzdravený pojištěnec, který zase pracuje a platí pojistné. 

V systému tržního zdravotnictví by se vlivem vyšší specializace zdravotních zařízení zvýšila kvalita péče, neboť těžko by mohla být nemocnice, kde dělají jednu operaci měsíčně a tudíž nemají dostatek zkušeností.  Brzy by ze systému vypadly nadbytečné kapacity zdravotních zařízení a také by systém rychle ze svého středu odstranil neschopné lékaře, kteří přidělávají ostatním jen práci.  Čímž by zbylo více peněz pro dobré lékaře.

Jde o změnu systému ve zdravotnictví, né o změnu placení zdravotnictví.   

Bohužel dnes pojišťovny platí všechny zákroky bez rozdílu kvality a zdravotnická zařízení léčí bez zodpovědnosti za výsledek.