Za socialismu tu prý ekonomicky nic nefungovalo a většina hospodářství byla řízena v rámci RVHP. Po pětadvaceti letech můžeme konstatovat, že jsme na tom obdobně a místo kapitalismu tu panuje tržní socialismus.
Letmí pohled na pár odvětví.
Zemědělci dříve dostali nařízeno co nesmějí pěstovat a dále úkol kolik čeho musí vypěstovat bez ohledu na to jestli to může být rentabilní, protože rentabilní bylo vše, neboť podle nejvyšších nákladů se určila cena a ta byla všude stejná, takže koupit jste to museli. Dnes je situace obdobná, akorát zemědělci mají kvóty a místo nařizování co mají pěstovat jsou zde dotace na obhospodařované plochy dle plodin.
V energetice se zpočátku zdálo, že to bude tržní odvětví, ale za pomoci EU se i z tohoto odvětví stává čistě tržní socialismus. První socialistickou vlaštovkou byli emisní povolenky a tak se začaly stavět paroplynové elektrárny nebo alespoň plánovat. Dále se již nabídka začala řídit opět za pomoci dotací, chtěli proud z fotovoltaiky tak začali dotovat, tedy přednostně vykupovat proud a ještě za vysoké ceny (jinak by asi nikoho ani nenapadlo se takovou ptákovinou zabývat). Zelené energie nakonec máme tolik, že budeme muset garantovat výkupní cenu například z jaderných elektráren a na řadu přijdou i ty paroplynové a až bude nouze o stabilní zdroje tak i ty uhelné a platit jim budeme i když nic nevyrobí. Pokud se Vám to zdá absurdní tak věřte, že připravované schéma tvorby cen elektřiny k tomu jednoznačně vede, protože až budeme platit za energetickou kapacitu, tak to přesně znamená, že ty elektrárny budou stát a čekat, až budou moci vyrábět (což kromě dosluhujících uhelných bloků je jednoznačná podpora pro stavbu paroplynových bloků - velký výkon malé náklady na stavbu, ale velké provozní).
Další silný oborem se socialistickým způsobem fungování je hromadná doprava. Jednoznačným příklade je pan Janžura co by super podnikatel ze státních dotací. Opět skvělý socialistický byznys model, vysoká cena běžného jízdného, ale pro studenty velká sleva s tím, že do plného jízdného to dotuje (doplácí) stát. ČD též žije výhradně z dotací či solidně dnes řečeno z toho co nakoupí stát či kraje. A je jim v podstatě jedno kolik lidí jede, protože se platí od kilometru.
Celé by mi to bylo jedno, nikomu nezávidím a přeji jim to, ale má to svá socialistická úskalí. Kromě toho, že peníze má stát jen jedny a pokud je někomu dá aby neprodělal, tak je nemůže investovat třeba do silnic či kanalizací v obcích.
Na druhou stranu proč MUSÍM kupovat uměle předraženou elektřinu a jiné služby a mnohým těmto podnikatelům zajišťovat nepřiměřený zisk. Absolutně nechápu proč bychom měly nadále garantovat soukromým firmám zisk pomocí dotací a státních záruk. Proč když stát něco chce a není to samo o sobě rentabilní proč to není státu a musí se někomu za to platit zisk, který stejně odteče někam na Kajmanské ostrovy a podobně.
