https://blog.idnes.cz/babickova Novinářka, korektorka, divadelní produkční "help", lektorka češtiny pro cizince, amatérská herečka a velký snílek a blázen...nebo možná taky ne, možná jsem úplně normální a všichni ostatní jsou blázni, protože je přece normální mít sny, lítat, klesat dolů a nahoru, prožívat a užívat život, lásku, přátelství úplně nenormálně.. Mon, 20 Jul 2026 10:59:04 GMT Mon, 20 Jul 2026 10:59:04 GMT 2 https://blog.idnes.cz/babickova/prezident-koho-ceho.Bg13014535 Václav Havel byl prezidentem všech. Skutečně všech. Myslím, že ba dokonce i jeho "nepřátelé" jej milovali. A tím, že, jako velký lidumil, nezakázal po revoluci komunistickou stranu, to prokázal opravdu dostatečně. Oproti tomu Václav Klaus byl prezidentem jenom sám sebe (případně pár jeho přisluhovačů). Mon, 28 Jan 2013 14:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/je-bajecne-kdyz.Bg12122077 Je báječné, když máte spoustu přátel. Je báječné, když víte kudy kam. Je báječné, když máte spoustu povinností. Thu, 13 Dec 2012 07:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/intimni-listopadova-basen.Bg12112941 .................................................................................................... Mon, 19 Nov 2012 07:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/ano-ano.Bg12105014 ....................................................................................................................................................................... Thu, 25 Oct 2012 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/o-komunismu-demokracii-a-klausokracii.Bg12082466 Mluvme otevřeně, vždy a všude. VŽDY A VŠUDE. Komunismus byl v našich dějinách neblahým obdobím. Ale díky některým lidem se v něm žilo přecejen lépe. Jedním z oněch lidí byl "Vašek" Havel. Skromný malý český Honza, jenž se vydal do světa s vězeňským přídělem švestek a uspěl. Mon, 10 Sep 2012 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/kalifornia-kalifornia.Bg12041506 Minulé léto jsem cestovala po slunném státě Kalifornie. Zde jsou fotky, které mi i po delší době stále berou dech. Doufám, že i vás naladí na cestovatelskou vlnu - že si řeknete, hned zítra opouštím své město a jedu poznávat dálné obzory.. Thu, 12 Apr 2012 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/prvniho-osmy-nula-jedenact.Bg11103504 ...............the first of August o eleven........................................... Mon, 17 Oct 2011 15:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/osmeho-sesty-nula-jedenact.Bg11060998 .....the eighth of June o eleven.......................................................... Mon, 13 Jun 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/unika-nam.Bg11052970 .............................................................................................. Wed, 01 Jun 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/idealiste.Bg11052968 ............................................................................................ Mon, 30 May 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/nekonecny-pribeh.Bg11052966 .......................................................................................... Thu, 26 May 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/devatenacteho-paty-nula-jedenact.Bg11052448 ........................................................................................................ Fri, 20 May 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/sedmnacteho-paty-nula-jedenact.Bg11052194 ........................................................................................................... Wed, 18 May 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/tretiho-paty-nula-jedenact.Bg11050827 ...................................................................................................... Mon, 09 May 2011 06:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/prazdna-stranka-aneb-starbucks-mash-a-laska.Bg11012705 Proč píšeme z deprese? Sníme o lásce? Jak můžeme jinou osobu milovat více než sebe? Well, it´s obvious that human needs a partner to share his soul. But isn´t it possible just shut up your feelings? To put them to ice? Mon, 28 Mar 2011 05:30:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/no-a.Bg11012579 Báseň z již starší sbírky "Nová doba, pryč je Courbetův počátek světa" .................................................. Fri, 21 Jan 2011 06:30:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/osmeho-osmy-nula-deset.Bg10111900 ................................................................................................................................................................. Sun, 16 Jan 2011 08:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/laska-sex-a-new-york.Bg11010601 Milé ženy, milí muži, celý život čekáme na velkou lásku. A když konečně přijde, jsme pochopitelně plni nadšení a různých očekávání. Že nám změní život, že už nikdy více nebudeme smutní, že už nám nikdo psychicky neublíží, že nás partner před vším v životě ochrání. Ale rozhodně neočekáváme to, že se budeme cítit smutně a psychicky ublížení právě kvůli naší velké nově nalezené lásce. Píši o tom, protože jsem to zažila a prožila, probrečela a obrečela. Tue, 11 Jan 2011 06:30:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/p-o-l-i-t-i-k-a.Bg10122590 V posledních dnech (či letech) „se nám tady rozmohl takový nešvar“. Lidé „často opakují toto sprosté slovíčko“: P – O – L – I – T – I – K – A. Nebo možná naši politici z ní toto sprosté slovíčko udělali. Česká politická scéna má spíš než „dobré hochy“ svoje monstrózní gaunery a monstrózní kauzy. A já tady jen vysvětlím těm, co to možná v tomto národě ještě nepochopili, co to je slušné lidské chování. Tue, 21 Dec 2010 07:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/zpatky-v-rodnem-rybnice.Bg10111902 Už jsme se někdy zamysleli, kam ve svém životě směřujeme a jak chceme, aby vypadal? Už víme, kde se pod tou tunou nákupů oblečení, sledování filmů a schůzkami s přáteli skrývá skutečná náplň života? Před dvěma měsíci jsem se vrátila z New Yorku. Z nového života ve Spojených státech. Do starého života v České republice. A ten náraz byl strašlivý. Uvědomila jsem si, jak je česká společnost negativní. Strašně tichá. A strašně monotónní. Ale na druhou stranu… nyní... opět oceňuji příchuť tohoto starého života. Společenskou pohodu, opravdovou chuť evropské kuchyně a určité malonárodní komično. Wed, 17 Nov 2010 09:00:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/nova-generace-americanu.Bg10071980 Jsem tak unavená. Jsem tak unavená, že ani nemůžu psát. Práce v táboře vyčerpává. Ani nevíte jak. A právě proto vám chci popsat jeden americký židovský tábor. Život zde plyne rychle, jako na běžícím páse ve Wallmartu. Nestačíte se ani zamyslet nad tím, kde jste a co právě prožíváte. Natož napsat nějaký smysluplný literární text. Moje práce spočívá v servírování jídla a uklízení jídelen. Jídlo podáváme třikrát denně, napřed pro personál a posléze pro děti. Dětí je zde na osm set, přes den čtyřiceti stupňová vedra a jídelny bez klimatizace, takže pro sprchu rozhodně nechodíme daleko. Třikrát denně také probíhá před jídlem zpívaná modlitba a bouchání americké mládeže do stolů. V jídelnách bývá často větší hluk než na Times Square a pracovní nasazení je často na hranici lidských možností. Vyrůstá nám tady tak nová generace sebevědomých, a mnohdy bohužel také neomalených, jedinců, kteří mají být „novou“ tváří Ameriky. Ale je to jen starý vrásčitý obličej schovaný pod tunou luxusního make-upu. Negativní pocity ale netvoří hlavní gró. Americký „věčný úsměv“ vše vynahradí. Fri, 23 Jul 2010 19:30:00 GMT https://blog.idnes.cz/babickova/new-york-stat-omezenych-i-neomezenych-moznosti.Bg10062922 Minulý týden jsem dorazila do velkých Spojených států amerických. Přistála jsem na Kennedyho letišti v Brooklynu a první noc strávila v hostelu na Manhattanu. Byla to noc zvláštní, plná únavy z letu a časového posunu, zahrádek restaurací usazených v ruchu okolo projíždějích aut, lidí běhajících v parcích a podivné směsice architektury. A dnes – po týdnu stráveném v táboře u městečka Cold Spring na řece Hudson – se každý den musím pousmívat a smát a hodně se smát. A divit se a hodně se divit. A poznávat nové lidi. A poznávat Wallmart. Poznávat americké způsoby a myšlení. Je rozdílné od našeho východoevropského malonárodního konceptu smutku. Denně potkávám doslova stovky rozzářených tváří, hrdě oslavujících americký život. Hluční lidé s neustávající energií. Člověk si na to musí chvíli zvyknout, ale nakonec ho to pohltí. České „zakaboněnce“ vystřídali „hipíci“. Můj pohled z pozice kuchyňského personálu židovského tábora pro pět set dětí se budu každý týden snažit zachytit v mém sloupku. Plus zážitky z cestování a americká kultura obecně. Zkrátka: Amerika a Evropa jsou dvě odlišné kultury, ale je ovšem zvláštní, že se mi po ničem nestýská. Fri, 23 Jul 2010 06:47:37 GMT