Prezident koho/čeho?

Václav Havel byl prezidentem všech. Skutečně všech. Myslím, že ba dokonce i jeho "nepřátelé" jej milovali. A tím, že, jako velký lidumil, nezakázal po revoluci komunistickou stranu, to prokázal opravdu dostatečně. Oproti tomu Václav Klaus byl prezidentem jenom sám sebe (případně pár jeho přisluhovačů).

Vašek byl dítě revoluce a lidu. Skromný český Honza, jenž se vydal do světa s vězeňským přídělem švestek a uspěl. Václav byl dítě kuponové privatizace a vlády. Nezbedný a mazaný Filip, co bojuje proti nespravedlnosti a útlaku (jeho domnělému) svojí vlastní nepochopitelnou cestou.

A nyní tu máme nové děcko. Jeho rodiči jsme my, lid. Adoptovali jsme ho před dvěma dny, ale narodilo se již před dávnými časy. A někteří již zřejmně zapomněli, co všechno dovede. Postrkovat ostatní děti či spolčit se s největším grázlem na hřišti.

Nyní již opustím dětský svět a vrátím se k dospělé mluvě (i když musím přiznat, že nerada - jelikož si myslím, že na to nejsme jako společnost ještě zcela připraveni).

Volba prezidenta měla být volbou osobností, či aspoň volbou názorově vyspělých jedinců. To, nakolik se to podařilo, si každý utřiďme ve své hlavě. Já za sebe mohu říci: jako druhokolový volič Karla Schwarzenberga jsem žila s myšlenkou, že s pomocí několika milionů mých spoluobčanů "změníme svět". Ne o sto osmdesát stupňů, ale aspoň o nějaký ten stupínek a možná ta "pravda a láska znovu zvítězí nad lží a nenávistí". Nejsem naivní a netvrdím, že Karel Schwarzenberg je čistý jako lilie a Miloš Zeman neudělal pár pozitivních věcí v politickém životě. Jako názorově středovému/středolevicovému občanovi mi byl Zeman kdysi (dávno v letech devadesátých) sympatickým a ve spoustě věcí jsem s ním souhlasila. Ale kam se dopracoval - od opoziční smlouvy až po hraní si na boha, hulvátství v předvolební kampani, spojení se spoustou podivných kamarádíčků - tím pro mně zazdil myšlenku o kulturnosti lidství a občanského života.

Teď už ale to naše děťátko nemůžeme vrátit do děcáku. Zbývá nám jen pozorovat a pomáhat s výchovou občanské společnosti správným směrem.

 P.S.: ...pokračování v lepších časech (až si trochu zvyknu na to údajně nové směřování České republiky).