O komunismu, demokracii a klausokracii

Mluvme otevřeně, vždy a všude. VŽDY A VŠUDE. Komunismus byl v našich dějinách neblahým obdobím. Ale díky některým lidem se v něm žilo přecejen lépe. Jedním z oněch lidí byl "Vašek" Havel. Skromný malý český Honza, jenž se vydal do světa s vězeňským přídělem švestek a uspěl.

Uspěl v srdcích všech. A snažil se chudák, snažil. Vytáhnout z našeho státu ty demokratické kořeny a kořínky, jež rašily za první republiky. Vytáhnout z lidí ty shnilé myšlenky a návyky, které v nich čtyřicet let rostly. V devadesátých letech jsme se domnívali, že se mu to podaří. Ale v ovzduší dnešních dnů moudrá většina ví, že se to nezdařilo právě na sto procent.

To je pravda. Ale vlastně.. stále ze všech médií slyšíme jen kritické hlasy a čteme kritické články, jak nás všechno štve a jak nevíme, co s tím. Takže proč teď čtete můj článek? Baví vás snad dokola se mučit? Mne osobně ne a tak se mi stává čím dál víc, že přestávám politickou scénu sledovat. Ale kam se to pak dostávám? První krok je nesledování politické situace, druhý: ukončení mých politických protestů, chození na mítinky a podepisování peticí, třetí: přestanu volit a nakonec se jednoho dne probudím a venku budou hořet barikády. A všechno to začalo jen malou občanskou neúčastí..

Takže musíme konečně dospět k nějakému celonárodnímu sebeuvědomnění a vykoučovat se k jednotnému postoji. A jde to vůbec? Co aby tak z lidu povstal jakýsi iniciátor, vůdčí osobnost? Nakonec.. vše ostatní jsme již vyzkoušeli. Petice, pouliční protesty, facebookové "nadávání". Za třiadvacet let jsme udělali nějaké krůčky, ale nebyly nám nic moc platné. Dva kroky dopředu, tři kroky dozadu, pět kroků doprava, šest kroků doleva.

A kde toho nádherně čistého člověka nalézt? Můžeme se například upnout k našim skvostným prezidentským kandidátům. Spasí nás Jan Fischer s důstojnou tváří, Miloš Zeman s již lehce okoukanými myšlenkami, Vladimír Franz s krásnými obrázky na těle, Přemysl Sobotka s myslí otevřenou (bůhví čemu), Karel Schwarzenberg s lány a lesy, Jana Bobošíková s plány (kdesi, cosi, jedna paní povídala..), gay supporter Jiří Dienstbier, či mladý a čerstvý Prezidiktátor? Nebo se obrátíme na známé pěvce? "Za co pane bože za co?!" - "Zase se blýská na další Nečasy.." - "Vždyť vo co go? Proč pro tu šlamastyku tolik naděláte? Úplatky jsou chlebem politiků, třináctým platem.." - "Jsme v prdeli, můžem si za to sami." - "Klíče měli smysl a furt jsme na to hrdí."