Ruský medvěd a prašiví psi aneb sedm znaků jak rozpoznat, proč by Česku euro prospělo

Krátké pojednání o úskalích spojených s blogerskou tvorbou podanou s úsměvným nadhledem a formou snadno přístupnou

Možná se vám zdá nadpis mého blogu trochu zmatený, ale pokusím se to následujícími řádky napravit:

Stává se už hezkou tradicí, že si někteří blogeři „podají“ některého svého kolegu, protože prostě mají potřebu přetlumočit nám to jeho sdělení svými vlastními slovy. Proto když jsem nedávno narazil na blog velmi plodného blogera (tady mám na mysli literárně plodného, aby nedošlo k mýlce) s titulkem: Sedm znaků, jak poznat ty, kteří na internet píší o věcech, kterým vůbec nerozumí [1], vyrojila se v mé hlavě přehršel otázek: O kom asi píše? Má na mysli někoho konkrétního? Nesouvisí to nějak s právě probíhající anketou Bloger roku [2]? Není to snad dokonce reakce na můj před pár dny zveřejněný blog? No, se zájmem jsem si jej přečetl a svatosvatě si (pro jistotu) slíbil, že se tím sedmerem budu řídit.

Dnes po dobrém obědě jsem nakoukl na zdejší internetové stránky. A neodolal jsem několika titulům. Celkem mne zaujala ta zoologická konference [3], protože ke zvířátkům jsem měl vždycky blízko. Po rozkliknutí jsem byl ale trochu zaskočen; o zvířátkách tam toho bylo pramálo, zato samá diplomacie, geopolitika, propaganda, jedním slovem politika. Trochu se v tom ztrácím a tak v blogu pátrám po relevantních zdrojích a nějakých odkazech, avšak žádné nenacházím...
Inu, třeba má autor (na rozdíl od ostatních blogerů) udělenu výjimku. To se u výjimečných autorů může stát.

Škoda, že bloger zde píše relativně krátce, hrozně rád bych si přečetl třeba jeho blog o českém banneru instalovaném na ministerstvu vnitra [3]. Protože tehdy si podobnou plachtu na svých ministerstvech vyvěsily snad všechny státy EU, nemohli jsme tedy zůstat pozadu...
Ale možná by tu událost autor přešel, protože u toho tehdy chyběl ten správný propagandista z televizního studia... Neboť televizní studia si za účelem zvýšení sledovanosti zvou na rozhovory všelijaké ty propagandisty [4].

Ale o tom jsem vlastně ani psát nechtěl, když si nemohu přečíst ty původní zdroje, abych lépe pochopil, co přesně blogerovi hnulo žlučí.

Protože ale nacházím ještě jedno „želízko v ohni“ [5], upřel jsem svou pozornost na něj. Dobře napsaný blog plný přesvědčivých argumentů. Třeba ten o jednom z největších hospodářských celků světa. Ano, Eurozóna je sice nominálně druhá, případně třetí (po USA a Číně), jenomže když mrknu do historie, zjistím, že v roce 1980 byl podíl tehdejší EU skvělých 30% světového HDP. Stejné to bylo i roku 2004, jenže to se EU mezitím rozrostla, takže bych očekával, že i HDP poporoste. Pokles z roku 2016 na 22% nevylepšil ani rok 2021, kdy to už bylo jen něco přes 15%.
A dnes si EU stojí někde mezi 13,5 a 14,5 procenty. Ono teda HDP unie zatím reálně roste, jenže ten zbytek světa zkrátka roste stále tak nějak rychleji. A když přihlédnu nejen k zelené budoucnosti, co je nám z bruselského kapitánského můstku ordinována, nevidím ty prognózy vývoje ekonomiky Eurozóny v nejrůžovějších barvách...

Ale abych byl objektivní, autor hezky rozvádí, že měna musí být stabilní, a že existují dvě cesty ke stabilní měně. Tu první cestu si zvolilo Švýcarsko, což je v pořádku a v podstatě je za to v blogu pochváleno. Ta druhá cesta je připojení se k velkému a tedy méně zranitelnému měnovému prostoru. Hmm, takže ty zmiňované nevýhody lokální měny malé otevřené ekonomiky pro Švýcarsko v zásadě neplatí? A co Dánsko (jakožto člen EU od 1.ledna 1973), které stále nemá potřebu zavést si společnou měnu. Naopak, má vyjednanou výjimku. Stejně jako tu potřebu společné měny zatím nemá ani Polsko, Maďarsko či Rumunsko. Nezdá se, že by to zmíněným státům nějak výrazně komplikovalo život, ale třeba se pletu.

Ono teda to vysvětlení, proč jedna společná velká měna bude lepší, je hezké a logické. Jen škoda, že to není doplněno příklady z jiných částí světa: Když je to tak výhodné, proč už dávno nemá společnou měnu třeba Severní (a možná i Jižní) Amerika? Nebo oblast východní a jihovýchodní Asie. Proč s tak skvělým a výhodným řešením zatím přichází pouze EU?
Blog zmiňuje i to, že dnes české firmy mohou mít své účty v eurech či dolarech (a mohou v obou měnách vesele fakturovat), čímž se snad vyrovnává jejich handicap, že sídlí na území s platností české koruny. A kde přepočet odváděného DPH na koruny dle kurzu snad není natolik strašná zátěž, plná dodatečných nákladů a rizik, aby se kvůli tomu přecházelo na euro.
Zkrátka mi ten avizovaný prospěch (přechodu na euro) navzdory fundovaně napsanému blogu pořád tak nějak celkově uniká.

[1] Sedm znaku jak poznat...
[2] Bloger roku 2025
[3] Putin v pytli na mrtvoly je v pořádku
[4] Novotný v ruské televizi
[5] Suverénní měna aneb proč...