V tomto blogu se chci zabývat výhradně Českou republikou. Jejím zemědělstvím a vodohospodářstvím. Útlocitné povahy tímto v perexu žádám: nečtěte to. Vám ostatním se pokusím ukázat, jak hluboká je králičí nora...
Nejsem expert přes obor zvaný ekologie. Proto vám předávám veškeré informace tak, jak jsem je získal. Ale zdrojům těch informací věřím...
(Budu upřímný: k napsání série ekologických blogů mne "vyprovokoval" bloger Selepko [1]. Jsem přesvědčen, že při sepisování svého blogu měl úmysly čisté a pohnutky stejné jako já: Varovat před alarmujícím stavem klimatu
v naší krásné zemi. Jen jeho cesta za hledáním králičí nory se pravděpodobně ubírala jinými cestami, než ta má.)
Čeští vodohospodáři-pamětníci si vzpomenou, že teprve třídenní vytrvalý déšť začal zvedat hladiny řek. To je v lehkém rozporu s dnešním stavem. Jak to, když v ČR jsou průměrné roční srážky cca 650 l/m2 a překvapivě tato hodnota dlouhodobě nijak zvlášť nekolísá? Problém patrně nebude v množství vody, ale ve schopnosti půdy vodu vsakovat a zadržovat ji.
Celkem nedávno jsem přímo na tomto serveru narazil na poučku: „Dej člověku do vlastnictví holou skálu a on ji promění v kvetoucí zahradu. Dej člověku do devítiletého nájmu kvetoucí zahradu a on ji promění v poušť.“ V této souvislosti bych rád připomenul, že 80 % zemědělců hospodaří na pronajaté půdě.
Nejen o tomto faktu hovořil Ing. J.Vopravil Ph.D. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd. Z toho obsáhlého rozhovoru by se daly vyhmátnout následující příčiny
a důsledky:
Příčiny: 1. Tlak produkovat co nejlevnější potraviny, dotace, neustálé kontroly...
2. 80% zemědělců hospodaří na pronajaté půdě bez potřeby do půdy investovat víc financí...
3. Odvodnění půd v minulosti. Týká se to čtvrtiny zemědělské půdy...
4. Nasazení obrovských (rozuměj těžkých) strojů....
5. Katastrofální úbytek počtu chovaných hospodářských zvířat - nedostatek statkových hnojiv...
6. Oddělení přirozené komplexnosti zemědělských provozů. Většina farem má jen rostlinnou výrobu...
Důsledky:1. 45% půd je utuženo...
2. V půdách chybí organická hmota, půdy se okyselují a je narušena i jejich biologická složka...
3. Neschopnost půdy zadržovat vodu působí erozi a další škody na majetku...
4. Půda nezadrží dostatek vody a stává se výsušnou....
5. Přes 50% zemědělské půdy je ohroženo vodní erozí, 14% je ohroženo větrnou erozí...
(přes 500 000 ha je již erozí vážně poškozeno)
Resumé: Retenční potenciál zemědělské půdy v ČR je 8,4 mld. m3 vody. Ovšem tím, že je půda nemocná, tak skutečnost je o 3,3 mld. m3 nižší...
Jeden hektar kvalitní černozemě zadrží až 3500 m3 vody. Denně zabetonujeme 15 ha zemědělské půdy, převážně černozemě. Celkem jsme od roku 1991 touto "péčí" přišli o 253 000 hektarů zemědělské půdy. Tj. úbytek 0,8 mld. m3 vody.
Zcela jsme rezignovali na hnojení luk (i ty se musí hnojit) a valné části orné půdy statkovými hnojivy, protože nemáme zvířata a navíc musíme krmit bioplynky...
Ostatně, bioplynky jsou na samostatnou kapitolu:
Možnosti, jež nabízí zemědělství, nemohly zůstat bez povšimnutí ekologických komsomolců. Prosadilo se využívání bioplynových stanic a spaloven biomasy. Dnes se na zhruba 150 000 ha orné půdy pěstují plodiny, kterými se krmí nenažrané bioplynky. V době, kdy není seno pro dobytek, se balíky sena likvidují v bioplynkách a spalovnách. V době, kdy produkce hnoje v republice klesla na čtvrtinu, se tisíce tun hnoje likvidují v bioplynkách. (Samozřejmě za tučné dotace a za garantované výkupní ceny ze strany státu.) K dnešnímu dni je v ČR v provozu zhruba 600 bioplynek, přičemž v průměru každá spotřebuje produkci ze 400 ha zemědělské půdy. A cože si taková bioplynka ročně dopřeje?
Bioplynka v Číčově (ČEZ) 20 000 tun hovězí kejdy a siláže. Šumice: 34 000 tun kukuřičné siláže. Krahulov: 54 000 tun kukuřičné siláže, 24 000 tun prasečí kejdy, 5 000 tun trávy, 15 000 tun obilí. Bioplynka Třeboň: 15 500 tun kukuřičné siláže, 4 300 tun travní senáže, 3 000 tun prasečí kejdy.
Resumé: Stát na protierozní opatření vynakládá miliardy ročně, přičemž kukuřice a řepka jsou plodiny, které vysloveně podporují erozi půdy. Na druhé straně má tentýž stát
výkupní ceny elektřiny v kategorii AF1 (cíleně pěstovaná biomasa, tedy kukuřice) stanoveny na 4120 Kč/MWh, zatímco v kategorii AF2 (výroba energie likvidací odpadů) má ceny o 570 Kč/MWh nižší... Schizofrenie?
K biospalovnám: Bohužel je dřevní štěpka "úzkoprofilové zboží", takže "ekologové" cíleně zvyšují podíl pěstované biomasy (např. šťovíku). A jelikož se jedná o mimoně, kteří zachraňují svět, uniká jim, že při dokonalém spálení 1 tuny dřeva zůstane asi 10 kg popela, zatímco při dokonalém spálení šťovíku zůstane z 1 tuny asi 50 kg popela. Šťovík totiž obsahuje asi pětkrát více minerálních látek než dřevo. A kdepak je asi ten šťovík vzal? No z půdy. Takže opakovaně spalovaný jednoletý šťovík (jakožto energetická plodina) vyždímá půdu 50krát více než po 10 let pěstovaná dřevina. Ale při výkupní ceně elektřiny z biomasy za 3-4krát vyšší ceny než je tržní cena elektřiny... no, nekup to Grétičko. [2] Jen odpírač klimatické změny by si to dovolil nazvat plundrováním půdy.
Výborně je problematika využití energie z biomasy popsána zde [3]. Dovolím si odsud uvést příklad:
Soběstačná obec – Kněžice.
Podívejme se na menší projekt, který je často uváděn jako velmi pozitivní příklad soběstačného řešení menšího sídelního celku. Obec Kněžice (okres Nymburk) má 500 obyvatel. Je označována za jedinou energeticky soběstačnou obec v ČR. V obci je bioplynová stanice využívající jako vstupní suroviny organické odpady. Nevyužívá se žádná cíleně pěstovaná biomasa. Bioplynová stanice produkuje více elektrické energie, než kolik ji spotřebuje samotná obec / O kolik?/ a teplo z kogenerační stanice je využíváno v centrálním zdroji tepla a teplé užitkové vody.
V zimním období doplňuje teplo kotelna na biomasu. Centrální zásobování teplem je zajištěno u 149 budov v obci
(95 % spotřeby tepla). /Až potud to vypadá dobře./
Kněžice však dovážejí více než 90 % "paliva" pro bioplynovou stanici, ze vzdálenosti větší než 20 km, stanici Kněžice lze považovat za stanici pro likvidaci organických odpadů ze širokého okolí.
V době, kdy je zemědělcům vyčítána špatná péče o půdu kvůli neustále se snižujícímu obsahu organického uhlíku v půdě, který nelze doplnit jinak než vrácením organické hmoty (hnoje a slámy) do půdy, není na místě slovo odpad pro 50 % vstupní suroviny. /Tímto to stále nekončí./
Typickým znakem bioplynové stanice je poměrně velká vlastní spotřeba energie – jak tepelné tak elektrické. Stanice spotřebuje cca 40 % tepla pro své vlastní vytápění a zejména na vyhřívání fermentoru na 40°C. Pro pohon technologie – čerpadel, míchadel, apod., se spotřebuje 17 % elektrické energie. Obec je poměrně „kompaktní“, (domy jsou blízko sebe), přesto vedení dosahuje cca 6 km délky a ztráty tepla v teplovodu dosahují 38 %.
/Jestli dobře počítám, tak pouhých 20 % tepla z "odpadu" má reálné využití. Nedivím se, že to nestačí a v zimě musí nastoupit ještě kotle na biomasu. Věru lepší vzorový příklad energeticky soběstačné obce jsme si nemohli přát. A jak se mohou stát energeticky soběstačné ty obce, které věnují svůj organický odpad Kněžicím, to mi rovněž zůstává záhadou./
K tomu si připočtěte náklady a energie potřebné ke svezení 2 000 tun surovin ze vzdáleností přes 20 km. Ale vraťme se od bioplynek zpátky k zadržování vody půdou.
Pro schopnost půdy vsakovat a zadržovat vodu jsou nezbytné tyto předpoklady:
1. Dostatečné množství organické hmoty
2. Dostatek vzduchu v půdě
3. Dostatek vápníku
4. Co nejmocnější biologická vrstva
5. Odpovídající střídání plodin
Jsou splněny tyto základní předpoklady? Z předchozích náznaků již tušíte, že nikoli. Nehnojí se statkovými hnojivy. (Chybějí totiž hospodářská zvířata a zlomek původního množství hnoje je určen jako vstupní surovina pro zadotované bioplynky.) Používají se těžké stroje, které neustálým pojížděním hutní půdu, čímž z půdy mizí vzduch. Kašle se na tradiční čtyřhonový osevní postup stejně, jako se neprovádí řádná orba. [5] Vším tím se půda vyčerpává a zhoršuje se její struktura, snižuje se schopnost udržet živiny a půdní život, stejně jako schopnost nasákavosti půdy. Jeden m2 naší nemocné půdy zadrží asi polovinu toho, co zdravá půda. Zbytek vody steče po povrchu. Pokud navíc vezme s sebou vrchní vrstvičku humusu, dochází k erozi.
Za den odpaří rostliny z 1 m2 2-3 litry vody, ve vedru až 4 litry.Zhruba polovinu vodní zásoby v půdě nejsou rostliny schopny využít. V horkém letním počasí jim tak stačí zásoba vody v půdě na 15-20 dní. Pak začínají rostliny vadnout. Pokud ale chybí v půdě organická hmota, je utužená nebo chybí vápník (půda je okyselená), stačí jim voda v půdě zhruba na týden...
Závěrečné resumé: Následky mnou popisovaného přístupu pociťujeme již nyní a budeme je pociťovat stále více. A nebudeme k tomu potřebovat žádné zvýšení teplot ani zvýšení obsahu CO2. Nezachrání nás ministerský program na zachycování dešťové vody do sudů, ani snahy vodohospodářů zbudovat nová vodní díla. Naopak, pokud podlehneme nejnovějším eko-vegetariánským trendům a ukončíme chov producentů metanu, zařízneme si tím možnost vrátit nepostradatelnou organickou hmotu (totiž hnůj a slámu) do půdy, čímž změnu našeho českého klima završíme definitivně.
Ač jsem spoustu věcí přešel (např. zemědělská politika státu) a spoustu vynechal (např. naše potravinová nesoběstačnost), nepodařilo se mi vejít se s blogem do rozumné délky. Pokud jste si jej přesto přečetli celý,
smekám před vámi.
Neúplný seznam použité i nepoužité literatury:
[1] https://selepko.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=723319[2] https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/91-vyse-vykupnich-cen-a-zelenych-bonus[3] https://oenergetice.cz/nazory/jaky-potencial-vyuziti-biomasy-cesku-ve-svete/[4] http://www.diskutujme.com/clanek/nase-zemedelstvi-ii-2096-mvw[5] https://vitha.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=724283[6] https://aeronet.cz/news/jiri-madl-znovu-rval-na-andreje-babise-na-namesti-v-ceskych-budejovicich-vycital-mu-cerpani-evropskych-dotaci-pro-zemedelske-farmy-holdingu-agrofert-samotny-madl-vsak-cerpa-dotace-od-ceskeho-statu/
