- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kde se vzala, tu se vzala, do záře reflektorů byla uvržena nezletilá dívka s mentálním postižením. Její boj proti změně klimatu není nepodoben zápletce z románu Miguela
de Cervantese. Konkrétně té o boji s větrnými mlýny.
Přesto byla mocnými vyslyšena, postavena na piedestal a prohlášena za ikonu.
A s jejím jménem na rtech se nyní pod praporem za záchranu světa šikují tisíce novodobých rytířů, hotovících se k boji proti něčemu, co zde bylo vždy a co mají
možná malou šanci ovlivnit, nikoliv však změnit...
Jsem toho názoru, že klima na Zemi bylo vždy. A po celou tu dobu se měnilo vlivem Slunce nebo geotermálními procesy na planetě. Jestli byl na Zemi člověk nebo ne, nebylo pro teplotní výkyvy (stejně jako pro množství CO2 či metanu v ovzduší) nikterak podstatné. A predikce, do jaké míry přispívá v poslední době ke změně klimatu člověk,
to jsou zatím jen (tu více, tu méně zdařilé) kvalifikované odhady.
Několika větami si dovolím uvést pár příkladů:
Někdy v 10. století se Vikingové pokusili osídlit Grónsko (v překladu Zelenou zemi). Bohužel po cca 150 letech museli odtáhnout, protože zavládla malá doba ledová. Jaký vliv mohl v té době mít na změnu klimatu člověk?
V červnu roku 1783 se probudila k životu sopka Laki. Její erupce dokázala celosvětově změnit klima na několik let. V Praze během 12 hodin stoupla Vltava o 4 metry. To léto (ale i následující) chodili lidé v červenci v kožichu. Africký kontinent zase v důsledku erupce sužovalo sucho.
Po porážce u Little Big Hornu roku 1876 zvolil bílý muž novou taktiku jak porazit indiány. Během roku a půl zredukoval (odhadem až 60-timilionová) stáda bizonů na cca 2000 kusů. Myslím, že takovýto zvířecí holokaust by se (dle dnešních klimaalarmistů, kterým vadí už i krávy) měl promítnout do množství metanu a CO2 v ovzduší a na grafu klimatické hokejky by měl být patrný zářez. Jen si jej nespleťme s klimatickou změnou v důsledku exploze sopky Krakatau, která od roku 1883 ovlivňovala světové počasí po dobu 5 let...
Snad se mi podařilo naznačit, jaké máme šance v zápase člověk vs klima planety.
Z posledního klimatického panelu OSN vyplývá, že bez lidstva by bylo na Zemi o 2-3 stupně chladněji. Dle NOAA se však průměrná teplota na Zemi zvýšila od roku 1880 do roku 2015 o 0,8°C. Tuší někdo, jak by vypadal údaj o teplotě "očištěný" od lidské činnosti?
Děsivě (současně však směšně) na mne působí nejnovější snaha o tzv. uhlíkovou neutralitu. Wtf, co to má být? Nikde jsem nenalezl údaj, kolik uhlíku je Evropa schopna vstřebat. Ale stachanovské závazky měst a států se už sypou z rukávů. Třeba Brusel chce zákazem aut se spalovacími motory, plošným limitem rychlosti 30 km/h (a dále patrně zákazem konzumace masa a 100% přechodem na fotovoltaiku) být do roku 2050 městem s uhlíkovou neutralitou. Tak určitě! Tohle nemá nic společného se záchranou klimatu, tohle je vůči obyvatelstvu uplatňovaná ekologická despocie.
Výsledkem tohoto ekošílenství bude v lepším případě ožebračení Evropanů, v horším
zhroucení jejich průmyslu a ekonomiky. Platí zde totéž, co v případě krimigrantů: Evropa nemůže spasit svět! Ale spíše to vypadá, že dosažená úroveň evropské civilizace někomu vadí jak osina v zadku.
Tak si to rychle shrneme:
-Ne zcela prokázaný vliv člověka na klima mají sanovat obyvatelé Evropy, zatímco zbytek světa se může dál vesele realizovat bez ohledu na klimatickou situaci.
-Pokud dojde v blízké budoucnosti k nějakému (lidmi nezaviněnému) klimatickému otřesu, pak v Evropě díky její "záchraně klimatu" nezbude dost prostředků, aby se mu mohla účinně bránit. (Ale pevně věřím, že zbytek světa pak Evropě recipročně a nezištně pomůže.)
-Veškeré další ekologické problémy jsou vedle problému s uhlíkem marginálie, takže klidně můžeme na dvacet, třicet let odložit takové problémy, jaké máme s mikročásticemi plastů, zamořením oceánů plastovým odpadem, lidskou hormonální antikoncepcí působící na živočichy v přírodě, zamořením pesticidy nejen v důsledku pěstování geneticky upravených plodin, přesuny či hromaděním výrobků na jedno použití napříč světadíly či úbytkem hmyzu a hlavně včelstev v Evropě. (Beztak za tím vším tuším ten zlořečený CO2.)
Neúplný seznam použité literatury:
blog.idnes.cz, novinky.cz, čt24, zoommagazín, eurozprávy.cz, aeronet.cz, autobible.
Další články autora |
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...