Malá poznámka k projevu J. D. Vance v Mnichově

Kupodivu ponechám stranou nejen projev samotný, ale nehodlám z něj ani dělat leporelo, kde zbytek nahradí komentáře či reakce těch druhých (po vzoru dominantních médií)

    Již drahnou dobu zde panuje snaha říci nahlas, že císař je nahý. Jinak: že s Evropou již delší dobu není něco v pořádku. Jenže zatím je to provázeno pokusy o vymlčení, bagatelizováním problémů či dehonestováním dotčených mluvků (anglicky speakrů).

    To půjde nyní (v případě J. D. Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově) poněkud obtížněji. Políček totiž přichází tentokrát ze směru, z nějž se dosud bedlivě naslouchalo, s hodnotami se přímo rezonovalo, až by se dalo říci, že pouhé signály odsud přicházející patřily k těm uposlechnutíhodným.

    Bohužel (nebo spíše bohudík) došlo ke vhození vidlí do této koncepce. Co nyní zbude evropské elitě morálních majáků? Jít dále po původní cestě a doufat, že tam někde vpředu se nalezne někdo, kdo pozvedne světlo, aby Evropě nadále osvětloval její cestu? Nebo bez ohledu na kompas a již přijaté směrování se začít orientovat podle zcela změněné navigace svého dosavadního vzoru? Jinak jim totiž zbývá jen jediná, poslední možnost: Táhnout na smetiště dějin.

    Na každý pád to v první fázi přivodí řev těch „správných“. (Již se ozvali např. Hřebejk, Peszynski /_{ať se ten *** ne*ere do Evropy}/, čekám na Halíka a fůru těch dalších, jimž byl přiškrcen penězovod).
Následovat budou něčí „tanečky“ působící pro nás znalé mimořádně komicky (pochopitelně, z rockera přes noc baleťáka neuplácáš), zpestřené tím, že zpočátku nebude jasné, jaký tanec se má stát tím výherním. Možná bude zrozen kočkopes a zkoumán, nakolik bude schopen přežití.

    Ať tak či onak, bude zábavné sledovat, jak se některé entity budou zbavovat své dosavadní garderoby a jaké módní kreace na sebe budou ochotny navěšet. Tato pozorování budou o to zábavnější, oč to budou mít diváci snazší (přece jen v předchozích érách změn garderob nebyl internet natolik rozšířen).

    Já už se kupříkladu těším na novou róbu např. našich tří princezen: Svetruše, Blbuše a Vojnuše, ale počítám, že ani u ostatních divák či posluchač nepříjde zkrátka. (Profláknuté ksichty nám zničehož nic počnou hlásat to, co ještě včera hlásati bylo bezmála trestné...)
Co říci závěrem? Co tak položit řečnickou otázku soudružce Mirce: Kde jste byla, že jste demonstrativně neopustila projev Vance na bezpečnostní konferenci se slovy Jsem zděšena?