Malá poznámka k 17. listopadu 2019

Zcela zastrčená zůstává ve stínu jedné události událost jiná. Dle mého významnější. A kdyby nebyla celosvětově připomínána, obávám se, že dnes by u nás byla nejen opomíjena, ale také pokud možno co nejvíce bagatelizována.

     Hádáte dobře, pokud se domníváte, že hovořím o událostech z roku 1939. Možná si to neuvědomujete, ale v dnešní záplavě Mezinárodních Dnů (ženského orgasmu, spodního prádla, jódu, ledvin, astmatu, polibku, suchého zipu, spoření, toalet a podobných obskurností [1]) je toto zřejmě jediné výročí, které má své ryze české kořeny a které vzniklo jako připomínka jedné bezprecedenční události. A tou byl zákrok německých okupantů proti českým vysokým školám a jejich studentům. Mezinárodně (snad kromě České republiky, kde má tato událost svůj původ) je proto připomínáno jméno Jana Opletala.
A je paradoxem, že díky připomínce tohoto výročí se v devětaosmdesátém i v ČSSR mohla odehrát jiná, nyní tolik adorovaná událost. 

     Jenže koho by mohla vedle takového mezníku dnes zajímat smrt a pohřeb nějakého nedostudovaného medika? Nebo poprava dalších devíti studentů či odvlečení 1200 mladých kluků do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg? To se nehodí připomínat, vždyť se přece máme, jak jsme se v životě neměli. To je potřeba řádně oslavit a nejlépe opakovaně omlátit o hlavu všem této fabuli nevěřícím ovcím ve stádu.
A tak přesto, že se díky spontánní revoluci, která propukla díky fámě o mrtvém studentu, za čímž stála zajisté jen pracovní horlivost poručíka Státní bezpečnosti Zifčáka - konspirace byly dávno spolehlivě vyvráceny [2,3].
Tedy přesto, že se díky spontánní revoluci všichni máme tak skvěle, tytéž mediální trouby nám současně tvrdí, že nedávno demokraticky zvolení lidé se na tato zvolená místa dostali patrně nějakým nedopatřením a je třeba se jich za každou cenu a jakýmkoliv -třeba násilným- způsobem zbavit. [4]
A pořádá se proto monstrdemonstrace, pardon, občanská aktivita, která je (na rozdíl od jiných) přenášena vzorně vyváženou veřejnoprávní televizí... 

     Rovněž se zásluhou společnosti Deloitte [5] dozvídáme, jak úžasně si dnes stojí Česko v žebříčku 146 hodnocených zemí. Malý mráček na jinak modrém nebi představuje jen 9,6% osob ohrožených příjmovou chudobou. Jenže když si Eurostat trochu pohrál [6] a přeskládal čísla evropských příjmů, náhle v Česku bylo 30% chudých. Tak jsou to jen statistické hrátky, nicméně po třiceti letech se nemůžu zbavit dojmu, že namísto proklamovaného přibližování se Rakousku či Německu máme co dělat, aby se nám ty státy nezačaly vzdalovat. A raději vůbec nebudu komentovat např. úspěchy českého zemědělství. K čemu být soběstační v pěstování těch základních plodin? Brambory či cibuli přece dovezeme a cena nehraje roli. Naše na vysokou přidanou hodnotu zaměřená ekonomika to hravě zvládne. Hlavně aby byly banány a záchodový papír. S nimi totiž měl obrovský problém totalitní režim, na rozdíl od nás. 

     Mohl bych zde dál "oslavovat" ad nauseam, ale bude stačit, když řeknu, že potřebu slavit jsem měl možná prvních deset let po sametu. Potom už byl ten "demokratický trend", který celých třicet let držíme, více a více patrný. A to mne, po pravdě, dnes spíše děsí. 

Poznámka: Nikde v blogu jsem nenapsal, že volám po starých pořádcích nebo že minulý režim byl lepší, než ten stávající. Pravdou je, že lidé (včetně mne) tehdy chtěli změnu. Věděli, co nechtějí. Co přesně chtějí tenkrát věděli už méně. A zbytek je promarněná příležitost.

[1] http://svatky.centrum.cz/svatky/vyznamne-dny[2] http://analyza.wz.cz/ 
[3] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/17-listopad-nahoda-historik-miroslav-vanek[4] https://reflex.cz/stydim-se-za-podpis-anticharty-tatu-zlomili-a-ponizili-na-hrade-by-to-meli-ukoncit-tezkoodenci.html[5] https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/od-revoluce-vzrostla-kupni-sila-v-cesku-o-dve-tretiny-4030361[6] https://video.aktualne.cz/ostrovy-chudoby-se-stale-zvetsuji-a-bez-reforem-a-investic-n/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uzavření_českých_vysokých_škol_17._listopadu_1939https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojmír_Srdečnýhttps://www.ceskenoviny.cz/prumerna-mzda-v-cr-stoupla-na-rekordnich-34-105-kc-poroste-dal/1793474