Tuto okřídlenou filmovou hlášku z nadpisu bude dnes asi záhodno přeformulovat na: Kde udělali soudruzi z Německa chybu? Ale jinak na její závažnosti čas zdá se nikterak neubral.
Dnes jsem opět narazil. Tedy na článek v našem tisku (aby si to někteří z vás nějak špatně nevysvětlili). [1]
A z něj se dozvídám, že na německou gastronomii udeřila krize. Autor článku ji sice zkouší svádět na zoufalý nedostatek pracovní síly, nicméně my, kteří čteme pozorně zprávy předkládané nám našimi prestituty, přistupujeme k informacím fundovaně. Vždyť například od roku 2015 do roku 2020 jsme se z našeho mainstreamu opakovaně dozvídali, jak Němci bravurně zvládají uprchlickou krizi. Proto se ptám, jak je možné, že po takové šupě (jakou je více jak milion přišedších Syřanů v roce 2015) a neutuchajícím pokračování přílivu běženců v produktivním věku (opět jde minimálně o sto tisíc kousků ročně) dnes německý gastronomický sektor není řádně saturován?
Jestliže tohle píší v našem tisku, musí to být samozřejmě pravda, naše sedmá velmoc nám přece nelže. Což mne přivádí na několik možných vysvětlení:
Většina uprchlíků mířících do Německa měla pracovní kvalifikaci, kterou nedokázali ve své původní vlasti zužitkovat. Německo se tak stalo jasnou volbou pro všechny ty jaderné fyziky, profesory humanitních věd či chirurgy-specialisty, neboť zde by snáze nalezli odpovídající pracovní zařazení. Škoda jen, že Merkelová tehdy adresně nepozvala i kuchaře, číšníky, recepční či someliéry...
Další možné vysvětlení nacházím v odstavci o nízké mzdě pracovníků v gastronomii. Pokud si takový afghánský recepční doma přijde na bratru sedmdesát tisíc korun měsíčně, logicky se nebude trmácet do Němec, kde jej odbudou šedesáti tisíci. Možná i tady je ten důvod, proč do Evropy zamířili výhradně erudovaní odborníci-specialisté, které doma neohodnotili adekvátně jejich kvalifikaci.
Ještěže u nás máme skvěle odměňované pracovníky v gastronomii. Jinak bych se musel bát jejich exodu do Německa. Takto tam patrně zamíří jen naši ukrajinští uprchlíci, což mne přivádí k myšlence, že po nedávném podpisu migrační dohody soudruhem Rakušanem nám budou moci Germáni recipročně za Ukrajince-číšníky vracet migranty, pro jejichž kvalifikaci stále nemají odpovídající pracovní uplatnění.
Tím by soudruzi svou chybu přesměrovali na bedra naší dosud nejlepší a nejzodpovědnější vlády a jak znám Petra Fialoviče, ten by rád zvednul mu hozenou rukavici, aby jak celému světu tak sám sobě dokázal, že na světě není lepšího premiéra.
[1] https://www.idnes.cz/nemecko-gastronomie-restaurace-nedostatek-pracovniku
