Cesta tak trochu na vodě (11.)

Rok se sešel s rokem, nabízím další zápisky z cest. Příjemné čtení přeji jako vždy stálým čtenářkám i čtenářům, stejně jako těm, co sem třeba náhodou zabloudili poprvé.

Voda třetí: Maďarské termální prameny

4. kapitola: Docela malý útěk do Győru (6. července 2018)

Co mohlo být včera večer vítaným zchlazením, jevilo se ráno značně nepříjemně. Předpověď počasí na dnešek se nemýlila – bylo chladněji nejméně o deset stupňů a střídavě poprchávalo. 

Okolo půl desáté byl pohled od kávy na oblohu snad ještě snesitelný, ale s přibývajícím časem bylo hůř. Využívám čas alespoň k návštěvě místní tržnice. Detailní pohled na část vystavovaného zboží snad potěší všechny pamětníky přelomu 70. a 80. let.

Na lepší počasí vydržím čekat téměř celé dopoledne, ale teplota nad dvacítku nevyšplhala. Sem tam spadlo pár kapek.

Začal jsem se poohlížet, jestli někde ve snesitelné vzdálenosti není přece jen lépe. Někam na druhý konec Maďarska bych asi nejel, ale ve zhruba devadesát kilometrů vzdáleném Győru se zdálo být mnohem příjemněji. Pochopitelně mě zaujala minimální pravděpodobnost deště.

Chvíli před polednem tedy vyrážím. Cesta do Győru, nebo také do Rábu, jak se městu dříve česky říkalo, je fajn. Z drtivé většiny vede po dálnici, navíc přímé tak, že už to snad víc nejde.

Z časových důvodů zkracuji zastávku ve městě na minimum. Díky tomu mě parkovné vyšlo na pouhých 200 forintů, tedy asi 16 korun. Za tuto sumu jsem mohl obdivovat neobarokní budovu radnice, dlouhou asi 85 metrů.

Prostřední hodinová věž má úctyhodných 59 metrů. Takto velkolepá budova korespondovala s tehdejším významem města – Győr totiž leží na spojnici Vídně a Budapešti, prosperitu mu zajišťovala i místní továrna na lokomotivy a další strojírenské podniky. Dokončení radnice bylo plánované na oslavy maďarského milénia v roce 1896, ale vše se nějak pozdrželo, a tak byla nakonec v uvedeném roce stavba teprve započata. Dokončení se stihlo tak tak ještě ve starém století – radnice byla otevřena v březnu roku 1900.

Rozvoj železniční dopravy Győru paradoxně uškodil, neboť první dráha, která spojovala dvě metropole habsburského mocnářství, se městu nečekaně vyhnula, čímž jeho význam dosti upadl. Město bylo pak značně poškozeno za druhé světové války, střed města však byl jako zázrakem ušetřen. Co však nestihla válka, dokončili komunisté – za jejich vlády historické centrum úspěšně chátralo, zatímco okraje města tvořila většinou panelová sídliště. Celková rekonstrukce centra začala hned v 90. letech a pokračuje vlastně až do našich dnů. V dubnu 2016 byla dokončena obnova celkem zajímavé soustavy fontán.

Zdá se, že sázka na Győr celkem vyšla. Polojasná obloha a teplo nad letní hranicí byly pochopitelně pádným důvodem k návštěvě místních termálních lázní. Ty jsou v provozu od roku 2003. Jejich adresa je přímo exkluzivní, neboť jsou prvním (a také jediným) číslem popisným na Fürdő tér, tedy Lázeňském náměstí. 

Parkoviště je docela plné, o to víc tedy naštve krajan parkující tak, jak je zřejmě zvyklý z domova. Opravdu nemám nic proti Pražákům. Fakt ne. Ale výjimky se najdou vždy.

Areál lázní je rozhodně zajímavý. Má celkem tři patra, a bazény s léčivou vodou jsou v každém z nich. Většinou nečekejte žádné pravidelné obdélníkové tvary.

Naopak, bazény jsou velmi členité, a mnohdy jsou umístěné velmi nápaditě. Občas máte dojem, že ta voda prostě někde musí být do kopce. 

Ale není, přírodní zákony platí i tady. Jediné, co snad mířilo směrem vzhůru, byla odpolední teplota. Nakonec se zastavila na 28 stupních. Vzhledem k větrnému a chvílemi deštivému odpoledni v Büku to lze rozhodně považovat za výhru.

Tyhle informace jsem získal až večer od krajanů v restauraci Fehérló, kde jsem kromě jiného sledoval další zápas fotbalového mistrovství světa. Po čtyřech letech sedím ve stejné restauraci, řekl bych, že dost možná i na stejném místě – a Brazilci opět končí, i když tentokrát ne tak potupně. Tato skutečnost však večer u dobrého jídla a pití nikterak neovlivní. 

———————————

Poznámka: Veškeré fotografie ve všech cestovatelských denících jsou moje vlastní.