Lidstvo, každý jedinec, sebe nevyjímaje, prostě všichni milujeme iluze. Je to ten nejkrásnější útěk od reality, který známe a často dokonce považujeme iluze za jedinou skutečnou realitu. Sám jsem poznal sílu novinářské iluze, která ze mě udělala úplně někoho jiného. Ovšem iluze, že Babák je přeci ten, co měl nějaké zvláštnosti kolem majetku a celkově je to divný patron, přešla u řady lidí do povědomí reality. S tím už asi nic nenadělám.
Bohužel (při psaní tohoto slova si uvědomuji, že v tomto textu bude vypadat opravdu zajímavě…) už nejspíše nebudu schopen nic udělat ani s renomovanou továrnou na iluze, kterou podle mého názoru do značné míry Katolická církev, ale i ty ostatní, je či jsou. Respektive nebudu schopen zastavit takzvané církevní restituce v podobě, kterou považuji za téměř zločinnou. Vím, že toto téma není populární a jen málokteré médium v této zemi má chuť či odvahu rozebírat, co zákon o majetkovém narovnání státu s církvemi skutečně znamená pro naši zemi.
Je skutečností, že naše země ve srovnání zejména s katolickou církví neznamená téměř nic. Těžko se jako státní útvar můžeme chlubit více než 2000 let starou historií a řekněme si na rovinu, že jde o zatraceně úspěšnou historii. Symbol kříže je od nepaměti logo, které zná prakticky každý člověk na světě. Pobočku má tato filiálka více méně v každé vesnici. Marketingově to často zvládla tak, že jí je lidé postavili dobrovolně ze svého a ještě celou dobu přispívají na jejich provoz. Iluzi, že jde o partu nanejvýše nádherných, skromných a obětavých lidí, nenarušilo výrazně za celých 2000 let nic. Ani krvavá stopa počínaje upalováním čarodějnic, likvidací osvícenců, či otevřenou podporou válek konče, ani sexuální skandály s dětmi, a vlastně ani spolupráce s ďáblem, pokud bychom tak chtěli vnímat nacistickou Třetí říši.
Aby bylo úplně jasno. Já tady opravdu v žádném případě nechci znevažovat víru. Jsem obyčejný člověk, který se v těžkých životních situacích mnohokrát obracel na Boha. Tisíckrát Bohu děkoval a nikdy bych si netroufl vysmívat se víře kohokoli. To, co však považuji za důležité pro všechny lidi v této zemi, příslušníky církví, zapřisáhlé ateisty i pro ty, kterým otázka církví neříká vůbec nic, o tom mluvit a psát musím. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi znamená, že jsme jako stát v zásadě dobrovolně odevzdali ohromné majetky soukromým firmám, mezi nimiž hraje prim právě Katolická církev.
Část současné politické reprezentace v čele s TOP 09 a Miroslavem Kalouskem vlastně pošlapala ideje a pravidla, na kterých lidé kolem Masaryka stavěli základy republiky. Je vědomý omyl (nechci říkat přímo lež), že se v rámci tohoto zákona pohybujeme v nějakých nápravách škod, které způsobil komunistický režim. Ano způsobil. Ale zákon jde daleko nad jejich rámec. Při navracení majetku popřeme pozemkové reformy První republiky. Velmi pravděpodobně rozdáme i majetek, který by správně měli užívat všichni lidé v této zemi a ne výhradně soukromá firma se sídlem ve Vatikánu.
Dovolím si ještě jednu paralelu s mým příběhem. Já jsem byl vláčen médii kvůli údajně podivnému sponzorování politické strany. Každý si mohl na Babáka plivnout a přitom jsem jenom rozhodoval o vlastních penězích. Proti tomu zde stojí miliardové hodnoty veřejného majetku, které bez zjevných pravidel a bez kritického pohledu médií odevzdáváme cizímu státu. Mě na základě mediálního tlaku prověřil Finančně analytický útvar ministerstva financí a stejně jsem zaškatulkován pomalu jako podvodník. Oprávněnost navracení majetku v podobě, jak ji předepisuje zákon, neprověřil nikdo, ale pověsti nejúspěšnějšího obchodníka s iluzemi to přesto opět nijak neublíží. Jen jako stát budeme zase o něco chudší.
