Děti jak vidím z příspěvků jsou obzvláště vnímavé Děkuji všem za krásné příběhy

Jejda to je krásné a připomnělo mi to moje dětství děkuji

Zklamala jsem rodiče.

Přišel Mikuláš bez čertů, protože jsem měla 3,5 roku a byla jsem prý hodná. Prohlédla jsem si Mikuláše důkladně od hlavy k patám "Jé, tati, kdes byl?" Tatínek si nechal na nohou domácí pantofle a bylo po kouzlu.

(Maminka vzpomínala, jak si dala záležet a kolik vypiplala povidel, aby fousy držely.)

moc hezky!!!

V roce 1979 jsem svůj kostým čerta k dokonalosti zrovna nedovedl, protože malé dětičky z naší rodiny poznaly moje "chlupaté" boty (tuleňky) a ihned radostně volaly: "Strejda Petr, strejda Petr...!!" - a měl jsem s celým čertovským strašením totálně po parádě

ještě starší, Mikuláš měl stejné boty,jako soused ,co bydlel pod námi a čert zas tátův opasek...jak já chtěla červený pletený podkolenky s proužkem a dostala jsem je a k nim banán,mandarinku a kubánskej pomeranč, no a hrst buráků....já jim zpívala písničku a musela jsem říct básničku...škoda, že to nejde vrátit..sousedi i s tátou už mezi námi nejsou...

Má vzpomínka je ještě starší, jednopokojový byt se záchodem na chodbě,kamná hučí naložena uhlím a v domě je slyšet čertí kvikot, jsem pod stolem a klepu se strachy,bo jsem pořádný kvítko. Přežil jsem a další chuť na lumpárny mě na pár dní opustila, jen ale na pár dní