Zvířátka nám často "v přímém přenosu" sdělují mnohé. Například i toto: "nejen my, ale i vy, lidé, jste smrtelní..." Nám se to stalo hned ráno, dne 1. 1. 2018. Jedna z andulek seděla v koutku klece bez života (stáří ́). A ta druhá jen smutně koukala. Smutnili jsme, ale už máme a zase dvě.

Reknete mamince, ze se mi stalo to same s papouchem.

Zastavila jsem se v obchode s ptaky a libil se mi parek Love birds, tady se tak jmenuji a jen jsem poznamenala, ze mam starou korolku uz 14 let, ze az jednou nebude.....

Kazdy ver jsem zakryvala klec a rikala Dobrou noc, druhy den rano lezela na zadech, nozicky nahore a ja brecela- pripadala jsem si jako vrah.

To se mi také stalo s morčátkem. Věděla jsem, že už má svůj čas. Já mu zase říkala, že nesmí umřít v zimě, že nevím jak bych mu kopala hrobeček. Až umřel v té největší zimě a já brečela a čekala na jaro, až rozmrzne zem.

To je jako u nás

Vaší mamce upřímnou soustrast.

Každý rok vyřazuji ze svého chovu zhruba 5 slepic, které ale ze zásady z piety k nim nekonzumuji.

O to se postarají, a zpravidla poškorpí mé dvě sousedky, které jimi obdařím. Jenže je zle, když jedna obdrží tři, a druhá jen dvě.

Děkuji, vyřídím nakonec abyste rozdával sousedkám sudý počet slepic, nebo si vždy jednu nechal jako veteránku

já se jí nedivím-kdo by chtěl?

Zasmál jsem se, díky

..a co něco o pejskách....

Moc ráda bych, ale mám zákaz tady psát o pejskách Tak publikuji v časopisech