- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jen jedna otázka:
vy víte, jaký je život většiny občanů nebo si to idealizujete někde v kavárně?
Zkuste svém neoromantické úvahy digitálního věku začít jinde.
Navštivte klasickou rodinu, kde rodiče jsou zaměstnáni - nejlépe v montovně, aby to bylo objektivní - pak si vezměte jejich starosti a plat a přepočítejte to na volný čas.
Zjistíte, že tito lidé v holém boji o život nemají čas ani na sebe. A že jim soudobý společensko-sociální systém a la český kapitalismus neumožňuje žít normálním sociospolečenským žitvotem, včetně péče o své staré rodiče...
A pak můžete začít u kafíčka přemítat,
Žila jsem v klasické rodině, práce u pásu v továrně nebyla jednoduchá, vstávání denně ve 4.15 hod, vím o čem píšu Po práci začínala dřina na poli...
Jano, pěkné zamyšlení a vzpomínka. Babička měla úctyhodný věk.
To je blog do předvánočního rozjímání, už to na mě dýchlo, taky budu letos jen s pejsanem..ale určitě si to užijeme.
Máte pravdu. Ono ale když táhne člověku na padesát, všichni kolem tak nějak něco potřebují a všichni na to mají nárok a teď hned... Nesoudim nikoho, kdo improvizuje.
Až ovšem při tom odkládání věci a návštěv nakonec v šedesáti zjistíme, že je vlastně zatraceně pozdě a my už nikam jet nemusíme.
Krásné,ale smutné.Díky.
Ono to zní hezky. Ale jak to funguje ve skutečnosti? Oni i ti naši senioři mají své mouchy. Ale to ví ti, co se o ně v reálu starají a nejen o tom píší romantická pojednání...
Nu a vy,paní Marie Diolňáčková,vy jste bez chyb?