Diskuse

Kůžičkář

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

BH

Tak abych řekla pravdu, čekala jsem podle názvu jiné téma :-)

0 0
možnosti
IL

I38v44a60n76a 17L29a86n28c95e

26. 7. 2019 23:10

Na vykupování kůží nepamatuji, nevím, kam je moje babička nosila. Ale ty hrábě, jako děti jsme měly malé hrabičky a už se pomáhalo. Rozhazovalo, obracelo....R^R^R^R^

1 0
možnosti
Foto

Jo, kožky. Bylo divné tak vidět králíky, co byli donedávna v králíkárně... (A když některý zmizel, máma nejedla oběd.)

0 0
možnosti
Foto

U nás zase králíky nejedl tatínek a stále nejí. Přitom má ještě chov, suší seno, pěstuje řípu :)

0 0
možnosti
Foto

U nás jsme mu také říkali kožkař - jezdil po vesnici na motorce. Zastavil se a hlasitě volal: "Kóžky na prdéj!" Připadalo mi to hrozně směšný. Tatínek na něj ale vždycky čekával a zanesl mu ty vzorně vypjaté usušené králíčí kožky. Vždycky mě udivovalo, jak málo za ně dostal - když to jejich vypínání dalo tolik práce. Králíků jsme mívali hodně, ale on nikdy ani jednu kožku nevyhodil, vždycky ji prodal kožkaři. (Někdy i za pětikorunu).

2 0
možnosti
Foto

on to taky byl kožkař, nebo kůžkař, nechápu kde autorka přišla k tomu názvu kůžičkář. Sama potom píše o kožkách.

1 1
možnosti
JL

Za mych detskych let jezdil kuzkar na kole, za sedlem mel nosic a na nem privazane kuzky. Na kole jezdil i mistni malir pokoju. Vzdycky jsem ho obdivoval, jak dokaze jednou rukou ridit kolo a v druhe nest zebrik-dvojak. Auto mel jen mistni reznik, bylo velmi male a melo jen tri kola. Neco jako dnesni pick up a vpredu jen jedno kolo. Naposled jsem videl takovy pikapek kolem roku 1960, jo kde jsou ty casy.

2 0
možnosti
VV

Tak tady, kam sido CR jezdim odpocinout na jare jezdil jeden takovy, ktery, no o muzice se neda mluvit, ale hlasal vyyykup kuuzi, prodej kuric. Ale zajem asi nebyl. nevsiml jsem si ze by nekde zastavoval.

1 1
možnosti
JS

„Kůže peří“ připomněla jste mi dětství....:-) já si mohla peníze nechat, tak jsem chodila ráda, u zabíjení jsem jako malá asistovala, teď už bych to nedala ani omylem..

1 0
možnosti
  • Počet článků 155
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 936x
Cesta ke šťastnému životu vede přes vědomé prožívání. Stačí se dívat okolo, užívat si příjemné aktivity a ty špatné chvilky je nutné filtrovat ven. Jsem už babičkou, studuji na universitě, věnuji se své práci, také bylinkařím, píši do časopisů...

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.