Moc hezký článek. Jsem kočkomil, nakažený pejskařstvím od sousedů a Vaše slova mohu jen potvrdit.

Dokonale popsáno!Leč já jsem podobojí, a jenom šílená alergie na kočičinu mě drží, abych k psům nepřibrala taky pár koček!

A co taková kočička Sfinga? Nemá srst a vypadá jak miloučká vrásčitá babička 

Mám psa, popis je naprosto přesný. Až na to, že kočkomily mám ráda. Kočku bych doma ale nechtěla. Sice mi nevadí, že se mnou pes spí v posteli, ale aby se mi kočka procházela po stole, to bych tedy nemusela.To mi ale nebrání semtam přispět na kočičí útulek.

Jano, právě jsem se vrátila z pochůzky se psem. Boty obalené blátem, kabát samou pacičku, kalhoty olepené bodlinkama, který jen tak nejdou sundat, no děvče k pohledání. Pračka si poradí, já a Rexík jsme šťastní.

Vlastní kočky nemám, ale občas dělám kočičí mámu sousedům. Vše je prostě v lidech samotných.

Já se také z vycházky vracím šťastně utahaná, špinavá, kapsu mokrou, oslintanou, boty zablácené. Ráda chodím do lesa a pak podle toho taky vypadám. Pes je spokojený a blahem usne až do večera  Ale stálo to za to 

Tak já čekala spíš psychologický rozbor ;-) Podle mě milovníci koček ( mezi ně patřím i já) jsou nezávislí a svobodomyslní a milovníci psů se snadněji podřizují a jsou disciplinovaní.. Z toho důvodu tak mají skutečně vyhraněný vztah k danému druhu.. já bych tedy psa mít nemohla, mám je ráda, jako všechny zvířata, ale nikdy by pro mě nebyl parťák.

Připomíná mi to obdobné(a vcelku zbytečné) výzkumy slovutných britských  vědců, jež jsou za to navíc královsky placeni!

jak jste prisla na to, ze pejskari nemuzou vystat kocickare???

V mém okolí to tak hodně je. Sousedka má například kočky a nemá ráda psy. Já mám ráda obojí, ale náš pes už moc ne. Pokud si kočka sousedů zajde na mou zahrádku na záchod, tak to je něco jiného Slyším to také od svých zákazníků v salonu, když si povídáme