Alzheimer – 14. díl - Další člen rodiny

Klid nenastal, na který jsme tak dlouho čekali, neboť jednou přišel anonym i velké psychické problémy i nedoplatek za služby kadeřníka.

Po vyřízení veškeré pozůstalosti se začínaly dít divné věci. Jako první nám volal mobilní operátor. Prý mluvil před týdnem se staříkem a uzavřel s ním smlouvu na služby. Podivné na tom bylo to, že stařík už nebyl v té době naživu. Tím pádem nemohl vzít telefon a uzavřít nějakou podvodnou smlouvu.

Další zajímavost se nám stala na konci týdne, kdy nám volala nějaká paní ze zámku, ať jim doplatíme služby za kadeřníka a za pedikúru, neboť je stařík v domově využil. Přitom na tyto služby jsme platili každý měsíc paušál. Tak tato zpráva hnula manželovi dost žlučí. Rozčílil se do telefonu, že dokud neuvidí přesný rozpis co se kdy dělo, tak jim nic nezaplatí. Kadeřníka měl holohlavý stařík v domově pomalu co dva týdny a jednou za čtyři týdny zase pedikúru. A nejlepší na tom bylo i to, že využíval těchto služeb i po své smrti. Tedy domov nic zaplaceno od nás nedostal, protože se datum lišil a nemohou po nás chtít platbu za úkon, který neproběhl. Asi doufali, že truchlením se nám zatemní mozek, nebo tam mají pěkný nepořádek.

Když už si člověk myslí, že vše se v dobré obrátí, zase přijde něco nového. Jednoho dne konečně uložil hrobník staříka do jeho rodinného hrobu, avšak ne k manželce. To by si jistě nepřála, aby tento člověk byl vedle ní po tom všem, čím si musela projít.

Po uložení do hrobu jsme po dvou týdnech zjistili z telefonátu, že měl vedle manželky rezervované místo v kolumbáriu. Asi tímto chtěl odčinit vše, co ji způsobil. Bohužel jsme o tomto jeho plánu neměli žádné potuchy.

Všemu nakonec nasadil korunu výhružný dopis. Kdo někdy dostal anonym, tak jistě ví, že vás z něj zamrazí. Každé takové psaní je plné zloby, nenávisti, zášti, že i i rozum se pozastaví nad takovým jednáním. Co vede člověka k tomu, že něco takového nepravdivého napíše?

V prvním okamžiku jsem vše chtěla předat policii. Nespala jsem ze zmíněného vyhrožování, bála jsem se, avšak manžel mne uklidnil, že ví, kdo to psal. V dopise stály totiž různé informace o naší rodině a ty věděla jako jediná milenka a to ji prozradilo. A pokud si myslela, že nám pošle dopis z druhého konce republiky, a my nebudeme vědět, kdo anonym napsal, tak v tom se spletla.

Nyní při vyklízení bytu se nám dostalo do rukou tolik důkazů o její existenci, že litujeme, že jsme na toto nepřišli už před mnoha lety. Společné dovolené, výlety, pobyty v lázních, fotky i posílání plateb z jeho účtu. Stařík byl totiž pěkný puntičkář a vše měl popsané a srovnané ve složkách.

Tímto bych uzavřela navždy kapitolu jeho života, a doufám, že i jejího. Přinesla nám do naší rodiny velké zlo, dlouhodobou léčbu na psychiatrii, nervové vyčerpání. Já už se na staříka nezlobím, neboť tím člověk ubližuje vlastně sobě.

A tak Jano věz, že lidské životy jsou jak misky vah. Jednou jsou dole, jednou nahoře. A mysli na to, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.