Co tak konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě?

Poslední hlasování o nedůvěře české vládě, mne vede k následující poznámce. Odhlédneme-li od známých důvodů, které vedly k vyvolání posledního hlasování o nedůvěře vládě, tak pozornost si zaslouží fakt, že česká ústava umožňuje tzv. nekonstruktivní vyjádření nedůvěry - tedy „odvolání vlády“ bez následného kroku B. Stručně řečeno, česká ústava umožňuje prohlasovat nedůvěru vládě současné, aniž by byla připravena nová vláda, či nová vládní většina. Názorným příkladem je hlasování o nedůvěře Topolánkově vládě v březnu 2009.

Myslím, že je svaté právo opozice kritizovat vládu, zejména postup této vlády postižené vnitřní erozí.  Nekonstruktivní vyjádření nedůvěry však umožňuje „bořit“, aniž by současně nutilo „znovu postavit“. Česká ústava by se dle mého názoru měla inspirovat za našimi hranicemi a to zavedením institutu konstruktivního vyjádření nedůvěry.

Co to znamená?  Vzorem může být německý Základní zákon (ústava). Německý Spolkový sněm může vyjádřit nedůvěru kancléři pouze zvolením jeho nástupce, a to nadpoloviční většinou všech členů. Je-li hlasování úspěšné, požádá Spolkový sněm spolkového prezidenta, aby odvolal spolkového kancléře. Hlasování o novém kancléři musí proběhnout nejpozději do 48 hodin od podání návrhu na vyjádření nedůvěry současnému kancléři.

Tento německý postup se osvědčil, neb za necelých 60 let SRN byl použit pouze dvakrát. Je totiž snadnější získat hlasy proti, než hlasy pro. Naproti tomu u nás byl využit už 6krát za 5 let! Německým postupem se inspirovalo např. Polsko (ve velké ústavě roku 1997), také Maďarsko, Španělsko a Slovinsko.

Zavedení tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry by prospělo české politické kultuře a hlavně - nutila by české politiky k promyšlenějšímu a zodpovědnějšímu postupu, k politice státnické a ne politikářské.