Naše děti už zahájily školu. Školní rok tady začíná dřív, většinou v srpnu. Protože jsem donedávna žili v Anglii, museli jsme nechat děti doočkovat, než šly do školy. Narozdíl od Angličanů, Američané očkují na trošku víc nemocí. Teda, očkování v USA povinné není, ale bez potvrzení o všech očkováních není možné přijetí dětí do škol. Kdekoliv je dítě v kolektivu, třeba i v mateřském centru, musí mít očkování. Děti to braly celkem sportovně, jako vše tady. Jsme tady sotva půl roku a za tu dobu si zvykly a už je vidět, jak se z anglických dětí stávají děti americké. Slovník a intonace se mění. Děti jsou vůbec úžasné, jak rychle se přizpůsobí. Nedá se říct, že jim chybí Anglie. Prostě jsme teď doma tady. Další očkování nás čeká za pár let.
wordpress.eldedoenlallaga.com
Škol je tady hodně, každý si může vybrat. Našli jsme výbornou školu nedaleko od našeho domu, sice se platí za bydlení tady víc, ale školy jsou zdarma a lepší. Školní den trvá od 8 do 15 h a mezitím mají děti oběd, pak je ještě možnost školní družiny, tohle platí od 1. třídy zhruba do 12., u vyšších tříd je ale možný delší školní den. Celkem chápu, že je očkování nutné, protože tolik dětí v jednom kolektivu, tam se nemoci množí bleskově.
Je tady taky doporučené očkování, očkuje se na chřipku a to celoplošně a v některých školách chtějí i toto očkování jako povinné.
Pak je tady očkování proti HPV. Gardasil, též znám jako Sildegard.
A zatímco u všech očkování povinných jsme je dělali, u tohoto váhám. Povinné není, otázka peněz to také není, ale ... jestli máte dceru, budete očkovat nebo ne? A dnes vlastně i syna. Doporučuje se už i kluků. Není ale na trhu tak dlouho, abych byla klidná.
Zdravotní pojištění ho nepokryje, ale není tak drahé. Ale narozdíl od očkování proti obrně s ním ještě asi počkáme.
Jinak zdravotní pojištění máme velmi dobré, ale co-pay, to znamená, že ze začátku jsem pár věcí museli zaplatit, po splacení určité sumy je už kryté vše. Nad cenou jsem občas zůstala v šoku. Nedokážu si představit, jak si někteří lidi můžou vůbec dovolit běžné nemoci, když nemají pojištění. Mluvila jsem se spoustou lidí, někteří si prostě pojištění neplatí, nevyplatí se jim. Spousta lidí chodí do práce s nemocemi. Nejhorší je to asi pro soukromě podnikající. Nejlepší je pracovat ve velké korporaci, která pojištění nabízí a nabízí ho velmi dobré. Trošku si uvědomuji, že kdybychom neměli tak výhodné podmínky k přestěhování, asi bychom zůstali v Anglii, kde sice není pojištění dokonalé, ale přece jenom slouží všem a dá se tam přežít.
Zjišťovala jsem některé věci a něco je stejné jako v Anglii. Třeba v porodnici se zůstává 48 hodin a to bez ohledu na pojištění, veřejnou nebo soukromou nemocnici. Domácí porody tady nejsou tak populární jako v Anglii. Tvoří minimum porodů. Většina lidí jde do porodnice, i když na to takříkajíc nemá. Také jsem se bavila s kamarádkami na téma adopce, je tady hodně lidí, kteří adoptují, některé ženy mi sdělily, že nechtěly rodit, tak adoptovaly. Časté jsou adopce dětí z Číny, protože tam je adopce rychlá a levná.
Jinak musím říct, že mne mrzí názory některých lidí na USA. My jsme se tu hned zabydleli a sousedé byli velmi vstřícní a milí, pomáhají nám, vůbec to nejsou povrchní lidi. V Česku znají hlavně extrémy, soudit se kvůli vařicí kávě a nedávat kočku do mikrovlny nebo děti do sušičky, ale lidi si neuvědomují, že ty nápisy na různých výrobcích jsou tam proto, že výrobci je tam musejí dát preventivně, protože v USA je svoboda soudit se a neplatit soudní poplatky. Také spousta lidí nadává na USA, ale copak je to vina USA, že se rozmáhá pití Coca Coly, jezení hamburgerů a Santy o vánocích? Na mě Američané působí jako velmi vstřícní a slušní lidé, ochotní pomoci a nesoudí člověka tolik jako Češi. Taky nechápu, proč se tvrdí, že Američané jsou tlustí, nepřipadá mi to tak. Jedno, v čem se Američané liší, je že tak neřeší politiku jako v Česku. Američané jsou vážně jiní, než jsem si myslela, škoda, že tolik lidí má ještě zafixovanou propagandu z komunismu a vidí je tak negativně. Oproti Anglii je to rozdíl, hlavně v těch vzdálenostech a přesto v něčem jsou obě země stejné.
Celkově si novou zemi užíváme, zatím myslím, že tady zůstaneme, že se vracet nebudeme. Hledáme vlastní dům, a složité to nebude, na trhu realit je tady přehršel domů, krize snížila ceny domů a zvýšila počet domů, které musely jít na prodej.
