Není koho volit

Všichni víme, koho TAM nechceme. Všichni víme, jak bychom chtěli žít. Ale ať se bavím v posledních dnech s kýmkoli, málokdo ví, koho bude za týden volit. A divný je, že tuto „ne-moc“ mají dospělí i děti. 

Tak už jsem měla ve schránce volební lístky. Doposud nevím, komu mám dát hlas. Začala jsem se tedy postupně probírat všemi lístky postupně. Jeden za druhým. Také je mi dost podezřelé, že podobně jako já, jsou na tom všichni okolo. Mám pocit, že ještě nikdy nebyla taková nejistota a tápání.

„Ten ne…,“ říkám si v duchu a odkládám první hlasovací lístek.

„Ten také ne,“ pokračuju s dalším.

„Ten už vůbec ne…,“ myslím si v duchu naprosto jistá svým rozhodnutím. Pokračuju dál a systematicky pokládám lístky na stůl.

„Co je tohle za stranu?“ vyloudí se mi úsměv na tváři. „Aspoň na chvilku pobavila oproti jiným,“ pomyslím si.

Jsem na konci a nikdo nezbyl. Třicet hlasovacích lístků. Bylo to celkem rychlé. Odkládám je zase do obálky, určitě je bude chtít vidět můj synek Tobiáš. To bylo dva dny zpátky.

„Já ti poradím,“ říká zasvěceně. Dneska je totiž objevil. A zaradoval se, že už jsou doma. Jeho probírání však bylo také velmi rychlé. Nikdo nezbyl. Zase. Usilovně sleduje zprávy každý večer, vycpávky ve zprávách pozná okamžitě. Zajímá se o dění kolem sebe, zajímá se i politiku. A tak bere lístky do ruky a vysvětluju mu rozdíl mezi velmi širokým seznamem registrovaných stran a hnutí a podstatně menším počtem hlasovacích lístků v našem kraji. Příští volby už bude také volit. Poprvé. I já se jako dítě těšila, až půjdu sama k volbám a ten můj hlas bude opravdu platný. Bude opravdový a nebude to jen hlas za maminku. Nerozuměla jsem tehdy, že to nebyl svobodný výběr.

Dneska mám svůj hlas a nevím, co s ním. Jasné je, že ti, co tam jsou nyní nebo byli v minulosti, svou práci dobře nedělali. Slyším je hlavně před volbami a taky, když se hádají. A je úplně jedno, jaký si zrovna oblékli kabát. Černej, modrej, zelenej nebo puntíčkovanej…

P.S. Zkuste si někdy v televizi u politických debat vypnout zvuk. Zajímavé... Často vám o politicích řekne více jejich gestikulace a energie beze slov než jejich slova a sliby. Stejně je přeci neplní.