Skvělý! Perfektně popsané jednotlivé typy. Já bych jen dodal něco ze širšího měřítka k zamyšlení (i když odpověď každý zná předem).

Pocházím z Plzně. Ze sídliště, které jste tak dobře a výstižně popsal. Před řadou let jsem odešel do UK, přesněji na pomezí Anglie a Skotska. Bydlím v 3-patrovém domě, který vnější i vnitřní architekturou ani použitým stavebním materiálem, nemá s českými paneláky nic společného. Přesto se jedná o podobný styl bydlení - větší množství lidí na jednom území. Neznám tady noční - a vlastně ani žádný jiný hluk, pejskaři tu nejsou, alespoň ne v tom smyslu, jak je znají Češi, nepřizpůsobivá etnika tu nejsou, resp. těch pár Turků a Marokánců se už dávno přizpůsobilo - alespoň do té míry, aby se vyhnuli konfliktům s místní policií, která má (na rozdíl od té české) opravdu autoritu, protože nebuzeruje kvůli kravinám jako třeba prošlé autolékárničce, ale tvrdě a nekompromisně zasáhne tam, kde je opravdu potřeba. Na okolních ulicích je čisto a klid (žádní bezdomovci s krabicí levného vína atd.).

Pozoruhodné je ale možná srovnání s jihovýchodní Evropou. Loni v létě jsme si dali v Chorvatsku sraz se známými, kteří tam přicestovali z Čech. A ačkoliv se Chorvatsko vydává za turisticky zajímavou destinaci, ten bordel na ulicích, v parcích, ale právě i na těch zmiňovaných sídlištích, byl neskutečný. Všude odpadky, volně pobíhající psi, opilci za bílého dne, povalující se v parku na lavičkách... Původně plánovaný týdenní pobyt jsme zkrátili a po třech dnech jsme se vrátili na naše skotské "sídliště".

Chci tím říct jediné. Sídliště samo o sobě není špatnou myšlenkou ve srovnání s venkovem. Jsem si jistý, že problém je hlavně v mentalitě jednotlivých národů a pak ani ne tak v legislativě, jako spíš ve vymahatelnosti práva a ve vůli nekompromisně zasahovat proti těm, kdo zákony a společenské normy nedodržují. Tady by si nikdo nedovolil to, co si dovolí obyvatelé v Čechách nebo Chorvatsku. A o tom to celé je.

jéé, děkuju! přesné! :) děkuju za připomenutí, odstěhovala jsem se do domu na vesnici, taky mně tu občas něco prudí anebo není to tady úplně lehké, spousta práce,ale děkuju upřímně za připomenutí! -jsem ráda, že už na tom sídlišti nejsem!  Ještě bych připomněla hlučné puberťáky, které si vychutnáte zvláště pokud máte před okny asfaltové "hřiště" pro míčové hry - děcka popíjejí, idiotsky se řehtají úplně všemu,pouštějí max.nahlas nemožnou hudbu... prostě jsou šíleně hluční a nejlepší zábava je "jen tak" mezi řečí nekonečně bouchat balonem do asfaltu, do zdi nebo nejlíp - kopat balonem do plechové popelnice. Furt a furt... a když se ozvete,nazvou vás pí..ou...S těmi ránami pod oknem únavou křičící dítě po obědě nebo večer zaručeně neuspíte....(a banda vydrží dělat kravál do noci..) :/  Díky, fakt už jsem zase ráda, že jsem na vesnici :D Přeju pevné nervy :)

Na vesnici jsem bydlel do šestnácti. Tam je to svým způsobem dost podobný. Akorát každej zná každýho a celej ten celek individuí nabývá úplně jiných rozměrů. Jsem rád, že neznám tyhle lidi osobně, aspoň je můžu nezaujatě popsat :)

Život na sídlišti má určitě svoje kouzlo. O tom žádná :)

Jo, ale život na sídlišti má stejně svoje kouzlo

dobrý