Jojo...časy se mění, tuhle jsem prchla z dámských záchodků, neb místní hajzlik babka měla černé krajkové punčochy, vypracované nožky a... no považte, vousy jak uhel.

To bych také prchala, ale připomněla jste mi nedávnou situaci na WC, asi bych to měla napsat.

V Jižní Koreji se takové věci asi neřeší, protože můj kolega v práci, kdykoli mě přijde vystřídat na oběd, tak mě obejme. Potom mě obejme, když odchází zpátky na druhou stranu obchodu. Ještě že jsem z té "starší" školy, takže jeho obejmutí vnímám jako: jsem rád, že tě vidím.

Milá Ivano,

tak jste se mi tady po delší době opět zjevila. Ano, Váš kolega, z Jižní Koreje si, když Vás obejme, u toho určitě nic nemyslí. Je prostě rád že Vás vidí.

To je právě ta hrůzná dnešní doba. Samé extrémy! Místo, aby se řešily zásadní věci, mají naši mravnodozorci starosti a nerozlišuje se přátelské obejmutí o pokus o znásilnění. A podobně. Není třeba všechno vyjmenovávat. Rozumný, či rozumná to neřeší.

Silně mi to připomíná středověké inkviziční jednotky církve katolické. Nacistický, nebo komunistický režim. Dnes už mnohdy stačí ukázat na někoho prstem, a "už to jede!"

Ano, kde jsou ty časy, kdy - ale, co, třeba zas jednou budou. Všechno se jednou vrátí. Vše se jednou opakuje.

Jak to zpívá Valašský král, Bolek Polívka?

Když ale koukám se na lidi,

všechno tak černě zas nevidím.

Všechno tak černě zas nevidím,

ještě se dovedem smát.

Tak, dobrou noc, a někdy brzy zase tady nashledanou. Váš Tony Jelínek P.S. Weiterstadt zdraví Georgii

No jo no, keď ono to ten takzvaný maniak nemá napísané na čele, takže sa to nedá rozoznať. Ale otvoriť dvere je gentlemanské, to sa často nevidí. U nás sa to tak nedeje. Zle sa mi ťuká, umývala som okná a nejak si ruku postriekala tou penou a teraz ju mám trochu opuchnutú, pekný večer.

Ahoj, Jana,

je od teba pekné, že sa zapájaš do diskusie. Pre mňa to znamená, že si si našla chvíľku, aj medzi umývaním okien, aby si si prečítala môj blog, alias nahlas si povzdychla, ako sa čas zmenil.

Áno, viem, že doba sa mení vždy, nie som blondínka, ale dnešná sexuálna revolúcia? Áno, nemá na čele napísané sexuálny maniak!

Napadá mi jedna zvláštna vec: Čo to vôbec znamená? Podľa mojich skúseností sa s postupom času zvyky mužov takmer nemenia. Zatiaľ čo ženy zostávajú čoraz viac pozadu. Tak to jednoducho príroda chcela a nedá sa s tým nič robiť. Muž si však myslí, že opačné pohlavie to robí, alebo skôr nerobí, celkom zámerne. Muž si automaticky myslí, že ženy majú to isté a tá „jeho“ to robí preto, lebo ho už nemá rada. Na druhej strane žena má rovnaký názor, že jej muž ju stále chce ako kedysi, a preto je sexuálny maniak. To prináša nezhody, ktoré nezriedka vedú k rozvodu. A teraz, keď sme si vyjasnili tú nešťastnú nálepku, môžem ísť opäť spať. Ale nie skôr, ako si objasníme, čo znamená slovo rozvod. Hoci žijem vonku - aj to je dosť hlúpa definícia -, často počujem hrať českú hymnu. Najmä na športových podujatiach. A vždy, keď zaznie hymna, začneme si s mojou najlepšou ženou na svete notovať pokračovanie, rozvod sem, rozvod tam: Nad Tatrou sa blýska hromy divo bijú, nad Tatrou sa blýska hromy divo bijú, Zastavme ich, bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú. Krásna hymna, krásny text, krásny národ. Vraciam sa späť spať Váš Tony Jelínek

Jo. Cesta od sexuálního loudila po erotického nádeníka, může míti podoby všeliké

Nazdar Jiří,

díky za: a za to, že jste si našel na moje vyprávění čas.

"Sexuální Maniak" je typický ,výrobek ́ z mého nočního rozjímání o tom jak to tenkrát bylo, a o co dnes přicházíme.

Ne, rozhodně nejsem staromilec. Prostě jen někdy, většinou v posteli, když se snažím usnout, rozjímám a divím se, proč je dnes všechno tak komplikované?

Už jen ten vztah: Dříve, a já byl jeden z nich, se dali dva dohromady, protože se měli rádi, vlítli na to, a ve dvaceti, třeba, už byli rodičové. My to tak měli, a letos budem slavit 57 let společného života. Mé vnučce je 28, žije s tim jejím na psí knížku a když se jí zeptám, "tak co, kdy budu praděda?" Mě odpoví, "ach Opa," ("ale dědo,").

Nepijou pivo, nejí maso, nedělají blbosti a srandě? Nerozumí!

No, zaplať Pánbůh, že my jsme to měli jiný.

Tak. Je půlnoc. Moje dcery a mé vnučky už asi dávno spí. Já teď taky zalehnu. Budu vzpomínat, jak jsme v jejich věku pařili s kamarádama třeba do třech do rána. Bez problému jsme v půl šestý vstávali a hajdy do práce.

Tuhle jsem to vyprávěl mému vnukovi. Koukal na mně jako na blázna a lháře. "To bych se musel hodit marod," vydechl.

Tak dobrou noc

Tony Jelínek

Tony, časy se mění, napsal jsi to výstižně velmi dobře Závidím ti, jak si všechno krásně pamatuješ. Je vidět, že ti mozek ještě nezakrněl. Přeji ti, aby nezakrněl nikdy a mohl jsi nás nadále informovat a bavit! Jsem tvůj velký fanda, i když měřím jen metr sedmdesát.

Horste, milý Horste,

já má metr šedesát devět. Mozek mi zakrnět nemůže, neb žádný nemám. Dle vědeckého výzkumu se mi to prý vrazilo, jako většině dnešních mužů, někam úúúúúúplně jinam.

Ano, byly doby. I jiné doby byly. Byly doby rúzne a i hrůzné.

Ahoj, Tony